kletý mezníkem na zem hodil, až se zem zatřásla, a zakletý se na tom místě zmizel.

Kozel čertem. V Zakolanském mlejně citovali 3 lidé čerta po 9 dní . . . Mléči hledali mlynáře a viděli kozla od země až do okapu. Visel za rohy u střechy, kde se modlili. On nesl peníze prý a jak mleři vyrazili dvéře na mlynáře, kozla neviděli, neh se zmizel. Devět dní postit se museli ve dne i v noci . . .

Tměný Oujezd. Zde tancovaly tři panny Bílou neděli (novou neděli) v pátek nový měsíc když nastal v noci v 11—12 hodin na schodu nahoru, dolů na dvoře, po síni, potom se zmizely, otancovaly do 1 hodiny z půlnoci. Též koně se utrhali a běhali po dvoře, z podkov lítal oheň. Šafář vyšel a koně v maštali byli uvázáni, též zde ve dvoře.

Pes ohnivý, f Fr. Bakalář šel z Neuměřic domů do Zvoleňovsi a když přišel k ovčínu panskému v 11 hodin v noci, zahrady k vratům, vrata se panská otevřela a pes ohnivý proti němu vyšel, z úst a očí mu oheň vycházel a zmizel se a otec se lekl, doma dvéře vyrazil, padl a druhý den teprv promluvil.

Bílá ženská celá. Když šel f Fr. Bakalář do Neuměřic z Vo-lovic v 11 hodin v noci, potkával vždy bílou ženskou, bílou plachetkou zakrytou, obličej jí nebylo vidět. Chodil do Neuměřic bratru, často mu to říkal. Jednou v sobotu ji potkal a pozdravil ji: „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus." V tom se stal, strhl vítr, ona se ztratila, jeho pojal strach, dal se do outěku, padl, nepromluvil až ráno.

Nad Knobízí v poloze „u Kodřice" sklepy se nalézají. Zde se k čertu tři lidé z Knobíze modlili, čerta citovali, aby jim peníze přinesl. Když se několik dní modlili, tak se jeden z Kodrice ztratil. Náký Müller byl mezi nimi z Knobíze.

Při drápkách: Do ničehož, do dvaceti dvou. Který nedohrál drápky, pokuta přijde naň: Pan pes, Herodes, nedones pánovi pečeni, nad stůl, pod stůl, votlučka, palička, tipka, tipec. (NB. štípne do ruky.)

Počítání. Eins, zvaj, draje, sázeli jsme máje. U sv. Františka byla jedna jeptiška. Jestli tu jeptišku neprodáš, přijde na tě Mikoláš.

Slouha troubí na vsi: „Bratře, viděl-lis kozu mou? Jaká byla? Strakatá byla, bílej flek měla. Viděl-lis bratře, kozu mou? Jak stará byla? Sedm let měla. Viděl-lis, bratře, kozu mou? Jak tlustá byla? Samej loj."

Divotvorná studánka na vinici Tyrolce na pravém břehu Vltavy pod Ďáblickou horou. Pověst: Jela tudy Tyrolská kněžna nemocná do Teplické lázně, zažížnila a napila se této vody studničné a uzdravila se. Proto zde několik dní pobyla a vodu pila a úplně se zde uzdravila a z vděčnosti na památku toho nad touto studánkou kapličku sv. Trojice zde postaviti kázala a penězy hojně nadala, fundaci založila. Nyní každou čtvrtou neděli mše svatá se v ní vjiionává. Z Bubenče kněz posluhuje.

Zimnice, osoba ošklivá, ženská veliká a zubatá, zosobnělá nemoc.