Na křižovatkách u muk Božích od Volovic na cestě k Velvarům, zde u kříže nad Volovicemi straší. Tři hlavy koňské, ohnivé zde hořeti v 11 —12 hodin v noci vidívají.

Dne 3. srpna 1854 se utopil v Moldavě chlapec u Holešovic. Kodiče jej nemohouce nalézti, lidé jim poradili, ahy na vodu dali ovci dřevěnou a do ní svíčku rožatoua kde se utopenec nalézá, zůstane prý ovce státi a svíčka zhasne. Ona zatím ovce plynula k císařským mlýnům a nikde se nezastavila, na kterém místě se byl utopil chlapec.

Bílá Paní v noci vil hodin chodí do Dušník do Eůžovej k Chra-šťanům, tam se ztratí. Jednou se ztratila v kališti, po vodě plavala a ohnivý kohout na ni sedl při plavání. Bílá Paní chodí také od Bílé Hory „Pískovny" k Markytě studánce (Vojtěšce).

Čert rohatý v způsohu zajíce na Horkách proti dvoru v Chrá- • šťanech se vždy na kameně ukazuje. Po západě slunce hrozný a strašný tam bývá hluk, lomoz, vítr, kňučení, lidé tam vidívají čerta v způsohu zvířete, strašidlo všelijakého zvířete se ukazuje. Až potud (1854) na těchto místech na Horkách pálejí před Filipem Jakubem (1. máje) čarodějnice.

Když ze Hřep f Mráček sloužil u Okoře N. hospodáře a žehná-val mraky s kroupami, přišel, ukázal se Eozobabel (zlý duch krup) řka: „Já ty kroupy neunesu," protože lidem nepřál ono požehnání, úrody. Řka X. zaklínač: „Musíš je odnésti." „Kam je mám nést a vysypat?" „Do Okořského oudolí." Stalo se tak. Sedm dní ležely na sobě. Eozobabel, když nebyl zaklínač jednoho času bouřky, krupobití doma, jen jemu obilí potloukl a jinému žádnému nepotloukl ničehož. — Fr. Bohuslav z Hostivař sedlák byl za Ouřiněvsí pro dříví. Když jeli zpět, přišli k hospodě vyprahlí a čekali, až mraky přejdou. V tom přišel člověk, řka: „Lidičky, modlete se, nekřičte." Otevřel okno, modlil se z knihy, zaže-itnával mračna krupobitá. On byl z okna vyložen, modlil se. V tom se otevřely dvéře, dva chlapi jak obrové vstoupili řkouc: „Kam s nimi máme jít?" Ten člověk odpověděl: „Jdi na skály, hory, lesy a tam svůj kus proveďte." Oni se ztratili. Dvéře po nich samy se zavřely a on se ještě modlil. Po bouřce řka: „Lidičky, jděte se podívat, kam je vysypaly." Půl hodiny cesty od toho místa hyl les od krup potřískán. — Mráček sedlák ze Éepu zažehnával. Jedenkráte mrak se ukázal. Kdyby byli ho na zahradě nemocného vynesli, byl by zažehnal: „Ježíš Nazaretský, král židovský. Tento nápis vítězný f zažehnávám vás ve jménu Boha Otce, Syna a Ducha sv. f. Nebo vás přemohl lev z pokolení Judova z kmene Davidova. Ve jménu ..."

Když dlouho nepršelo, Drahelští (v D r a h c 1 č i c í c h) dívky okolo sv. Jana Křtitele v suchém roce vždy po západě slunci při zpěvu, modlení samy dívky cídily studánku.

Ohnivý pes. Hned za Zbraslavou v dolíku k Záběhlicům ukazuje se černý pes ohnivý. Zdeť jest živý pramen (studánka).

Ob zinky v Chřá šťanech. Na „starým" neb „dovazným" na pole, když se poslední obilí váže, přinese putnu piva a 8—10 žedlíků