str. 177
Během doby sesilovala se potřeba krasocitná viděti patrný ozdobný" šev na příslušném místě, a to v té míře, že nestačil jí šev 1—2 cm. široký, a tak zříme, když širší švy podobné se stávaly příliš obtížnými v provedení, že vkládaly se mezi rovné kusy pláten pestře tkané, vyšívané, prolamované a později i síťkované a krajkové vložkové pásky. Není třeba ukazovati tu než k některým košilím dětvanským, kde vloženy jsou mezi tělo a rukávy i na 8—10 cm. široké krajky, anebo poukázati na úvodnice, jejichž typický tvar a ěastá přeskvostná ozdoba se vyvíjí jedině na základě středního švu, spojujícího dvě plátna po délce. Tak povstalo dále též ozdobení hanáckých, valašských a slováckých za-víječek. Dlužno konečně obírati se tvary koutních plachet z nejrozmanitějších kmenů československých, abychom věc v celém dosahu oceniti mohlL
Vždy a všude podmiňuje tu konstrukce i or-nanientálný zjev celku; vždy jsou to švy nutností podmíněné, buď jednoduché neb užšími nebo širšími páskami sesílené, které rovné díly plátna spojují a při tom jasně celek člení. Typy takového složení z částí dají se v schématech obrázlrv (č. 23 na str. 176) dobře znázorniti.
Koutnice skládají se tu buď ze dvou nebo tří půlí, k nimž po případě přikládá se i dolejší příčná část, což v rozličných krajích rozličně se-sílenými švy spojeno jest. Na Slovensku rozšířen a ozdobně sesílen býval nejčastěji šev vodorovný ; tam vkládány vložky se známými starožitnými kohoutky na prolamované půdě (žilínská nebo páraná robota nebo práce na výřezy),, nebo vsadily se sem vložky vyšívané nebo síťkované. Na takovouto orna-
