* Vyšívání pávovým brkem.

(Srv.Č.LidVI. 115). Dr. J.Ď.Schmeltz v témž čísle svého časopisu (viz předchozí stať) věnuje pozornost Článku pí. Tyršové o výšivkách v téže publikaci a dotýká se také otázky o vyšívání pávovým brkem.Praví: „Bedeutendes Interesse boten die ausgestellten Stickereien, die von Renáta Tyršova beschrieben werden. Die Motive lieferte hauptsächlich das Pflanzenreich, in unversehrtester Gestalt fand sich der ursprüngliche slavische Typus an den Objekten für ceremoniellen Gebrauch erhalten. Mit zerschlitzten Federposen gestickte Gürtel für Männer finden sich, gleich wie in

Tyrol, auch in Böhmen in. der Gegend von Leitomischl; dass bei dieser ersteren Provenienz nicht an Uebertragung aus Amerika, wo wir dieser Technik auch begegnen, gedacht zu werden braucht, wie Luschan dies vorausgesetzt, ist durch A. Bastian (Ethn. Notizbl. II. 91.) und Heger (Mitth. Wiener Anthrop. Gesellscli.

1895, 108) ausgeführt. Auch in Nepal findet sich diese Technik." — Zmiňujeme se zároveň o pochvalném uznání úvahy o českém vyšívání od pí. R. Tyršovi: v Hermannově časopisu Ethnologische Mittheilungen aus Ungarn, Budapest.

1896, str. 67.

* Znivo xi starých Cechů. (Řed. hosp, šk. A. M.) Obrázků, jichž hledáte, zachovalo se velmi mnoho. Podle přání Vašeho upozorňujeme zvláště na tyto: 1. Z bible Velislavovy vv Lobkovické knihovně v Praze. 2. Ze Žaltáře pražské knihovny křižovnické. 3. Z rukopisu Univ. knihovny v Praze, sign. 13 C 1. 4. bible Severinovy r. 1529.

* O škodlivosti kraslic (barvených vajec). (Pan Fr. Náhlík). Název článku slibuje více, než v něm naleznete. Byl otištěn několikráte na př. v Kalendáři Nový Tolerancí posel pro katolíky í evangelíky aneb Národní kalendář pro Čechy a Moravu na rok 1817. V Starém Městě Pražském, str. 53—54 Poněvadž tento kalendář je dosti vzácný, otiskuji doslovně onen článek: „Až potud panuje skoro všude ten obyčej, že hospodyně o velikonocích vejce barvějí. Tu se mnohé matičky, kTnotřifiky a tetičky jako o závod přičiňují, aby své dítky hojně nimi obdařily, aniž pováží, že jim za tu kratičkou radost snad dlouhé trápení, ano často smrt samu připravují. A jak hj to mohlo také jinač býti. Obyčejně hrají dítky nějaký čas těmi vejci, a jak se které roztluče, také je hned snědí. Vejce na tvrdo jsou bez toho nezdravé, zvláště pro slabé žaludky; tím více musejí tedy barvené zdraví škodné býti; nebo předně jsou často již mnoho dní, ba i neděl staré, a za druhé bývají obyčejně v rozličných ostrých barvách vařeny. Častěji

se to stává také v měděných hrncích neb kotlících, což jest tím nebezpečnější, protože se ta zelená jedovatina z mědě do vajec vtáhne, tu tenkou mázdřičku prožere, a až do bílku se vžere. Z toho vás přesvědčují zelení pruhové, jež na takových roztlučených, několik dní starých vejcích vidíme. Kterak by mohly tedy takové vejce dětem zdravé býti? Ano, mámeť mnoho starých a nových příkladů, že dítky sotva takové vejce zažily, těžce se roznemohly, mnoho bolestí přetrpčt musily, a konečně předee na vzdor všemu vynasnažení lékaře pro ten starý, pošetilý obyčej trapné smrti za oběť byly. Nová opět výstraha pro rodiče, aby svým dětem malované vejce v žádném- ohledu v rukou nenechávali, tím méně z nich požívati dopustili. A . kdož by tu od srdce nepřál, aby ten škodný obyčej docela vyzdvižen byl? Ano, hřích to jest, když za nynějších drahých časů tím obyčejem tolik vajec se zmaří a nezdravě zmlsá, jež by mdlým hladovým a nemocným za lacinou posilu, sloužiti mohly." Jinak o kraslicích po-