Turioé, Kupadla (Svatojanský obřad, Sobotky), Donda (Did), Mořena, Škrata (Skřítek), Divotvorný kůň (Tat.oš), Ob-lévačka (Koupačka), Čarování, Slunce, měsíc, Vlkolak, Ďiďky (s poznámkou Havlíčkovou: Říkáváme v češtině: ,Jak jsi spal?'"JJá spal jako dudek (pevně, dobře, pokojně). Další: Letaviea, Můra (Zmora), Stradče (nekřtěňátko), Mawka (Majka), Koleda (podruhé). Divé ženy (Divé baby), Dodola, -Perun, Přehled znamenitých dnů bájeslovných („... ve čtvrtek se v Cechách, Praehýn, ne-přade"). Nyní rejstřík: „Všeobecný Uka-zovatel Bájesloví Slovanského, Ku porovnání a lepšímu vyrozumění. Karla Havlíčka, žáka na kněžství 1841."

* Rozněcování ohně dřevěného. Prof. Dr. Iv. Šišmanov upozorňuje v publikaci Bi.irapcKii IIpéivie.lí», čo-•mjj, 1Í96. III. sv. 7—8, str. 297, na Titelbachovu studii o tomto předměte v C. Lidu V. 4. č., jakož i na studii podepsaného v knize Seznam pověr a zvyklostí pohanských z v. VIII., v Praze, 1895, str. 90—95, a vyzývá, aby se sbíral v Bulharsku podobný materiál ke studii o prastare'm tomto přežitku kulturním.

* Maďarský časopis „Ethno-

graphia" (A magyar néprajzi társaság es a M. Nemzeti Muzeum értétoje, red. Dr. Bernát M u n k á c s i) všímá si bedlivě prací na poli českého národo-pisu, jak jsem měl příležitost již několikráte oznámiti. V posledním čísle (1896, VII. č. 4.) věnoval Dr. J. Měli c h pozornost některým článkům opět z „českého Lidu". Především věnoval pozornost K o úlově studii „O kroji lidu slovenského". Podává obsaji její s poznámkami. Pověst o králi Štěpánovi ze srovnávací úvahy Dra. V. Till a přeložil úplně. Také články ,I. Holuby ho z podání slovenského přirozeně vzbudily jeho zájem, jakož i Čižmářovy, z nichž některé části přeložil.. Rovněž Pastrnkovy práce o kroji slovenském poskytly spisovateli příležitost, rozhovořiti se o krojových názvech slovenských. Zmiňuje se te'ž o Kl v a nových článcích (str. 343-348). Variant pověsti o koruně uherské, jak ji uvádí Dr. V. Tille v článku uvedeném v Č. Lidu I. str. 466, viz v Ethnologische Mittheilungen aus Ungarn (red. Dr, A. Herrmann), Budapest, 1896, str, 68,

* Bibliografický přehled českých národních písní. K doplňkům knihy s názvem uvedeným (viz Č. Lid V. str. 581.) dlužno přidati: d'Elvert, Volkslieder in Mähren und Oest.-Schle-sien, Notizenblatt 1857, o. 4. — Původcové několika českých národních písní, R o-d i n n á Kr o n i k a, v Praze, 18G3, lil: str. 215. Srv. článek se stejným názvem Lada, v Praze, 1863, III. str, 40. — F. Zelin k a, O písních národních, Bes. učit., v Praze, 1883, XV., str. :-iO5 a d. — d'E 1 v e r t, Mährische und öst-schle-sische Volkslieder, Notizenblatt, 1892, č. 9. — F. Č. Z a š o v s k ý, Staré měny v národních písních, Zl. Praha, IX., 430 a d. — F r. Bartoš, Zpráva o rukopisných sbírkách národních písní moravských z r. 1819, chovaných ve Františkově Muzei v Brně, Museum Francis-ceum, Annales, v Brně, 1895. — Sbírku stenografovaných národních písní vydal Oeský spolek stenografický za 1. číslo svých spolkových publikací, v Praze, r. 1881. — Důkladná je práce P. J. Vychodila, O Sušilově prvé sbírce národních písní moravských, Růže Su-šilova, Almanach bohoslovců, v Brně, 1885, 104—117. — Do záznamů překladů : F. P. Koptová, Bohemian legends and other poems, New York, 1896 (viz můj referát Č. Lidu, VI. str. 107). — Srv. též referáty v tomto čísle.

* Dřevěné zámky české, vyobrazené a popsané v otisku z něm. vydání „Sto let práce" (Dr. Č. Zíbrt, R. Tyršova, Das böhmische Bauernhaus Prag, 189ti) vzbudily pozornost proslulého ethnografa, redaktora „Internationales Archiv für Ethnographie" Dra. J. I). Schmeltze. V podrobném referátu o uvedené studii o české chalupě na jubilejní výstavě srovnává české zámky dřevěné s cizími: z Francie (Revue d'Ethn., 111., 170); z Německa, z. Nubie a z Cypru (Verhandl der Berl. Anthrop. Geseilschaft, 1891, 43, 72«). Forma dřevěných zámků udržuje se jako přežitek (survival) v Číně, kdež mají nynější kovové zámky úpravu dřevěných zámků (Schlegel, Uranographie Chinoise, 128 a d), v Leidenu v Museu chovají sbírku zámků dřevěných z Afriky téže soustavy jako evropské zámky. Srv. též o dřevěných zámcích moji sťať v č. Lidu, IV., 291.