Jména tanců utvořil si lid na různém základě. Jedny tanee jmenuje dle textu písničky, jež se při nich hraje, tak „Bílá hora" („Na bílý hoře sedláček voře")i „Cikánka" (z Vitanova a čertoviny, jež se od sehe liší textem, majíce stejný napěv; ve Vojtěchově a Eanné zjištěný stejnojmenný tanec liší se od nich i pohyby i nápěvem), „Halda" („Hele, jak se hněvá halda ucouraná"), „Hrábě" (ze Svratoucha), „Hrách" („Dyž sem jel do Prahy pro hrách") (z Blatná), „Johanes" (z Blatná a Jeníkova: „Pane Johanes, zač je ten voves"). Tento tanec se tančí někdy s dohrou „Trnek" (v.Blatnu), jinde (v Jeníkově) bez ní. V Herálci hrají nejprv „Herálec-kého představeného" a teprv při potlesku spustí muzikanti „Johanesa". Od tohoto Johanesa musí se lišiti tanec „Počkej, Johane, šak ty dostaneš, žes nám ..." (z Kosinová). To je „Kalup". DW textu písničky mají jméno též tance „Kocour" čili „Káča" (z Jeníkova, z Vojtěchova), „Kadlec" (ze Rváčova), „Kadlec" (z Dědové), „Maděra" (z Čertoviny: „Maděr, maděr, co tě bolí"), „Manžestr" (z Blatná, Rváčova: „. . . Za dva zlatý na kalhoty manžestru . . ."), „Marjána" (z Holetlna: „Dyž sem šel za bránu, potkal jsem Marjánu . . ."), „Motovidlo" („. . . Čím ho bila? Motovidlem! . . ."), „Mysliveček" (ze Svratky: „. . . Myslivečku, myslivce, dej si pozor na děvče . . ."), „Očenáš" (Chlum: „Otče, otče náš . . ."), „Ráčata" (Rváčov: „. . . sou sou na potoce drobný rybičky, sou sou na potoce raci"), „Ráěek" (Dědova: „Leze ráček přes potůček"), „Řezník" (Vojtěchov: „Co'pak je to za řezníka"), „Řezník" (Čertovina: „Já řezník, ty řezník, voba řezníci"), „Řezník" (Rváčov: „Martinec chudinec koupil si krávu"), „Salát" (Čertovina, Blatno: „Počkej, povím natě, žes byl na salátě, na salátě na zeleným . . ."), „Sedláček" (Hamry: „Esli mně, sedláčku, céru, céru nedáš . . ."), „Sedlák" (Jeníkov: „Sedlák, sedlák, sedlák, eště jednou sedlák, zlámal si ruchadla . . ."). Ve směsku „Slepička" zpívá se někde (v Herálci, Kameničkách): „Na svatou Trojici zabili slepici. Žádnej neví, jaká byla, žádnýmu se nelíbila . . .", kdežto jinde (ve Vojtěchově): „V Praze na ulici, chytil sem slepici ..." Jest zajisté text v okolí Kanieniček lokalisován. V Kameničkách mají na sv. Trojici pout. Ve valčíku „Krounskej rychtář", jenž je jakousi odpovědí na tento směsek, jest text: „Krounskej rychtář, velkej taškář, von chytil slepici, na svatou Trojici, v Kameničkách na vajíčkách."

Tanec „Šarabáry" či „Šaryváry" (ve Rváčově, začíná: „Sedlácí sou . . .") má v 2. sloce verš: „To jsou pěkný šarabáry . . .", „Ševcovská" (z Vortové) začíná: „Dyž šli šeuci z jarmarku, neměl žádnej tabáku. Milí šeuci, zle! Řemeslo nejde. . ."), „Židovka" („Šla židovka kolem krámu, koupila si marcipánu . . .").

Některé tance nazývají se dle textu i dle význačných pohybů, kteréž tanečníci při nich konají, na př. při „Ševcovské" tančí dvojice po 4 takt3" do kola obyčejně polku a pak proti sobe poskakují a činnost obuvDÍků napodobí. Podobně v tanci „Švec" (na Čertovině a j.) tančí se po 8 taktů valčík, pak se postaví tanečník proti tanečnici, poněkud se shýbne (ale nepoklekne úplně) a napodobí pohybem pěstí ke kolenu, jak obuvník zatlouká floky, pak v dalších taktech namotávání dratve, šití dratví. , Od