tohoto tance liší se tanec „Švec", jenž je pojmenován dle písně, v níž se praví: „Šly děvčata do hospody, tancovaly šeuce. Tancovaly ho, neuměly ho, přišij' domů, učily se ho." V tanci „Bílá hora" napodobí se v několika taktech pokulhávání kobylky, o níž v textu je, že je „vo jednej noze." Tanec „Břitva" vykazuje též pohyby jménu i nápěvu přiměřené. Jeden tanečník uprostřed „pulbíruje" dřevěnou břitvou. K tomuto tanci se zpívá: „Hřej, Honzíčku, na břitvičku . . ." Ve „Furiantu" napodobí se furiantství zpyšnělého sedláka, jenž „je velkej pán". Při „Plá-cavé" (z Holetína) tleskne tanečník v 5. taktu v ruku tanečnice, a při 6. taktu tleskne tanečnice v ruku tanečníka, nebo při'„Plácavé" (ze Rváčova) tleskne se v 10. taktu. „Kolones" provádí se při kvapíku nebo polce ve Stanu a ve Vitanově. Jméno jeho vykládají, že přebylou poslední tanečnici za všeobecné veselosti z kola nesou ven v nůši. Při „Křižáku" tančí se křížem. „Vosmička" (z Dědové) má jméno dle tvaru dráhy tančené.

Jsou některé tance, jež tančí se v obrazcích, na př. „Břitva". Začne se tančit z bodu A směrem k B, tu po úkroku v levo do G učiněném nastane otoč pravou nohou do D a postupuje se k E, tu zas se ukročí a po otoči do F postupuje se do H, ukročí se zas a po otoči Ch postupuje se do K. Tu zase se ukročí a po otoči přijde se zase na původní místo A, z něhož se začalo tančit. Pak se dále v témž čtverci pokračuje. Zde lze přiřaditi tance, jež jsem výše nazval tančenými hrami. Na příklad Káča a kocour a j.

Při jiné skupině tanců rozhodly o jménu určité pohyby tancujícími konané, na př. při „Kejbavé" (ze Studnic) se tančící ze strany na stranu pohybují. Při „Dupavé" (z Dědové) se při 5. a 6. taktu vždy po třikráte dupne. Při „Špacírce" (z Dědové, Stanu, Rváčova a j.) „špacírujou".

Ve Rváčově zjištěn byl tanec, jemuž říkají „Mašina", jenž jest nejspíše nějakým starším tancem, přizpůsobeným novějším poměrům. Znázorňují při něm jízdu vlaku železničního. Vyvolávají se stanice, na přiklad Slatinany, Chrast, Skuč, Hlinsko, Ždírec atd. a několik minut zastávky. Posléze se volá: „Rváčov, až do rána", načež se tanec ukončí bez zastávky čerstvým kvapíkem.

Některé tance hrají se bez písně (nic se k nim nezpívá), buď že vůbec písnička žádná nebyla složena nebo že se již zapomenula, na př. „Hulán", „Husar" a j.

Velmi četně zastoupeny jsou rozmanité „Směsky". Ve „Směsku" převládá tu obkročák s valčíkem, jinde i jiné prvky se jeví, jak již z několika ukázek výše podaných vysvítá, na př. ve „Směsku" (z Vitanova) připojuje se valčík do 6. — 7. 9.—10. taktu k vrtáku, neboť „vrták nejni žádnej tanec, musí skákat jako kanec." Jiné různosti budou patrný z popisů jednotlivých tanců.