Ze srovnávací literatury lidové.

Po tomto úvodu následuje vlastní povídka rámcová. Mistr uloží princi pokání: V chladném háji, v místě mrtvých, jest Siddhi-kůr (nadpřirozenou mocí nadaný mrtvý). Jest půl zlatý, půl smaragdový, na hlavě z perleti má stužku. Toho má princ přinésti. Pak bude celá říše jeho šťastna. Cesta k němu jest však obtížná, plna příšerných překážek. Princ je překoná, vezme Siddhí-kůra a nese jej s sebou, nesmí však cestou promluviti. Síddbi-kůr vypravuje pohádku, princ dá se svésti k poznámce a Siddhi-kůr prchne. To opakuje se tolikráte, kolik je povídek. Po povídce poslední konečně donese Siddhi-kúra mistrovi.

Povídka I. Synové boháče, lékaře, malíře, počtáře, dřevořezbáře a kováře jdou na cesty. Rozejdou se u ústí několika řek, zasadí však dříve každý svůj strom života, stanovíce si čas schůzky. Syn boháče ožení se s krásnou dívkou. Mocný chán uzme mu ji, jej dá zahrabati a pohřbíti pod velký kámen. Soudruzi jeho sejdou se, najdou jeho'strom svadlý, a hledají jej. Syn počtáře vypočte, kde se nachází, syn kováře rozbije skálu, syn lékaře jej oživí. Vypráví jim své příhody. Syn dřevořezbáře udělá ptáka (slově garuda) ze dřeva, do něhož možno se schovati a létati v něm. Malířův syn krásně ptáka obarví. Syn boháče letí v něm nad knížecí sídlo, chánovi líbí se pták, jak je krásný, vyzve choť, aby vystoupila do vyššího poschodí a lákala jej jídlem. Pták sletí k ní, a její pravý muž unese ji sebou. Doletí k soudruhům, ukáže jim svoji ženu, oni prou se, kdo má na ni větší právo pro své zásluhy. Na konec, chtíce ji všichni míti, rozsekají ji na kusy.

V češtině jsou dvě pohádky podobné: Kulda II. 123. z okolí Rožnova na Moravě, Slavia II. 9. z okolí Třeboně v Cechách. V obou jsou reci synové myslivce, počtem čtjrři, jdou do světa, na rozcestí zabodnou nože do stromu a smluví čas schůzky, (čí nůž bude rezavý, ten v nebezpečí nebo mrtev.) Ve světě učí se řemeslům. Ve versi Slavie tesař, myslivec, klihař, zloděj. U Kuldy latař (každou díru spraví), pobera (vše sebere), hvězdář (vše vidí), myslivec (vše zastřelí). V obou ukazují pak různými zkouškami svoji zručnost. (Zloděj ukradne čápici vejce, myslivec je rozstřelí, klihař sklízí. Latař spraví otci kabát, pobera chytne jelena atd.) Králi ztratí se princezna. U Kuldy najde hvězdář, že ji má drak za čei-veným mořem, jedou po lodi, pobera ji pouhým přáním přenese na loď, drak je pronásleduje, myslivec ho zastřelí, drak pádem rozbije loď, latař ji spraví. Princeznu dostane hvězdář, poněvadž on ji našel. Ve versi Slavie tesař vystaví loď, jezdící i pod vodou, zloděj princeznu