ukradne, myslivec pronásledujícího draka zabije, klihař pádem drakovým rozbitou loď sklízí. Princeznu dostane zloděj.

Kostra látky s povídkou východní shodná. V této konec upraven patrně pod vlivem povídky rámcové (aby princ měl příležitost k poznámce). Nože v stromě zaražené v českých povídkách bez významu, patrně zbytek z původního znění, kterému je povídka východní asi bližší než české. Motivace výpravy (unesení dívky drakem) odchylná od povídky Siddhi-kúrovy. :

Kommentáry: Grimm III. (212) k č. 129; Halm II. (249) k č. 47! Köhler (Gonzenbach) II. (232) k č. 45 (dodatek v Zft. f. Volkskunde VI.); Köhler (Widter, Wolf) Jhrb. VIL (30) k č. 6. — Některé kommentáry směšují neprávem látku tuto s jinými: jednak o třech recích, z nichž ten dostane dívku, kdo z cesty přinese nejvzácnější dar, a s druhou, o třech recích, již od svých nevěst přinášejí dary.

Princ s přítelem nabudou daru, že jim z úst padá zlato a drahokamy. Hospodská s dcerou opijí je, nahrabou zlata, pak je vyženou. Oni cestou potkají zástup hochů, kteří našli zázračnou čepici. Kdo ji má na hlavě, je neviditelný. Hádají se o ni, princ rozhodne, aby běželi o závod, zatím však přítel nasadí si čepici a oba (sic) zmizejí hochům z očí. Týmž způsobem nabudou od démonů boty, jež je přenášejí libovolně z místa na místo.

Další děj nemá shody a i zde zdá se vložkou. Princ stane se dle předurčení králem, přítel ministrem. Tento najde v chrámě papír s obrazem osla. Kdo se na něm válí, změní se v osla, válí-li se podruhé, kouzlo zmizí. Jde s papírem k oné hostinské, lstí přivede ji i dceru k tomu, že se po papíře válejí a změní v osly. Dává jim pak nosit kamení.

Zlomky tyto ukazují vzdálené shody s kostrou jistého druhu českých látek, které však v detailech i v uspořádání jsou značně od nich vzdáleny. Jsou to: Mikšíček I. (49 — 56); Stránečka (48—54) z Moravy; Sedláček II. (38—56) záp. Morava; Slavia 19 Telč; Bayer I. (43—50) od Rož-nova; Kulda I. 29 od Rožnova; I. 47 od Rožnova; III. 3 od Olešnice; Menšík IV. 15 od Benetic. Menšík od Jemnice 50. Němcová I. (196—205); Slavia II. 6 Mich u Kardašovy Řečice.

Zajímavo jednak, že převážný počet versí pochází z Moravy a podruhé, že obsah jich silně kolísá; předlohy byly asi různé, děj pro pamět obtížný, proto hojnost zatemnělých detailů a cizích vlivů.

Kostra jest asi tato: Reci získají několik věcí nadpřirozených vlastností nebo sami vlastnosti nadpřirozené a bývají o ně ošáleni ženou. Jeden z nich najde však prostředek, kterým jí, uživ lsti, může ublížit a pomstít se jí. Jest to buď ovoce, po němž rohy (nos) narůstají, jež mění toho, kdo jedl, v osla atd.

Povídky české dělí se ustrojením na tři větší skupiny. a) První (Mikšíček, Slavia, Kulda III. 3; Kulda I. 47) vypravuje o několika vojácích, kteří sběhnou, a od strašidelných dam (jež mají vy-