Kterak se mstívali sediaci za pych polní.

Vypsal ze Smolné knihy Herm. Městce

Linhart Kimeš, sedlák ze vsi Suk-dola na panství malešovském,-muž čtyřicetiletý, sešel se dne 22. prosince 1675. v Bohuňovicích v hospodě s Václavem Šťovíčkem, kovářem ze vsi Chlístovic, také poddaným Malešovským, a Pavlem Kuchařem, poddaným z Pecek. Z nepatrne' příčiny došío k hádce a rvačce, při níž Rimeš, neurvalec, který již před tím v hospodě sukdolské pro nic^ za nic jednomu sedláku oko vyrazil, Šťo-víčka do levého boku pod žebry nožem píchl; že ostal ihned mrtev. Z uložení Jana hraběte ze Šporku vyslýchán Lin-hard Rimeš před krevním právem města. Heřmanova Městce dne 14. září 1676. ' a dne 18. září t. r. mečem popraven. Z 01 otázek,, které' mu položeny byly, otiskujeme některé i s odpovědí, jak jsou zaznamenány ve Smolné knize na - listě 45. a násl.: 45. Zdali Linhartovi zelí v poli kradli? — Že jsou krádávali. 46. Zdali Linhart šel do pole a šlápěje lopatou sestrouhal, do jednoho šatu zavázal a s listem zelným domů nesl a do komína pověsil? — Že jest to udělal. 47. Jak to dlouho v tom komíně viselo ? — Že jest to viselo asi 6 neděl. 48. Co jest do toho komína pověsil, kam jest se to potom dělo? — Že jest to na trávník pod slívy vyhodil. 49. Proč Linhart takové šlápěje, s lupením zelným do komína pověsil? — Aby .prý v něm stavil a aby věděl, kdo mu to dělá. 50. Zdali on Linhart tím komu škoditi mínil, jak a kterak od toho lidé mříti měli? — Že jinače

nic, než aby k němu přišli a jeho odprosili. 51. Zdali je Linhart neřekl, co těmi pověšenými šlápěji a zelným listem státi a lidem se přihoditi může ? — Že více ten krásti nebude, komu je to udělal; te'ž když ho jinší lidé napomínali, aby pro tak špatnou věc, pro zelí, člověka ze světa nesprovodil, Linhart že jest řekl: „Proč ke mně nepřijde; já bych jemu zase spomohl, a to takto: co v tom komíně viselo, zase ven bych vzal a v noci pod hvězdy na trávník položil, aby to provětralo, a takte hned zase, uzdraven bude." 52. Zdali Linhart s takovými kumšty lidem hrozil, kterak a co že řekl? — Že jest nehrozil. 53, Zdali je tím lidi aneb hovada umořil, a kteří byli, kterým on čaroval ? — Že jest tomu čaroval, kdo mu kradl. 54. Kdo Linharta takovým věcem učil, aby takové věci do komína pověsil ? — Že jeden nádenník jménem Vit, kterej u něho mlátíval, on že ho tomu učil. 55. Zdali mu pověděl, že lidé od toho umřít musí, když to do komína pověsí? — Nebylo, že musí umřít, než aby odprosil, že musí odprosit. 56. Zdali Linhart takové věci často dělal ? — Že vod tý doby žádnému víc. 57. Zdali Linhart více čar a kumštů užíval a s jakejma? — že neví více s žádnejma. 58. Zdali Linhart někdy s čertovejma kumšty anebo s kořením se u sebe nosil? — Že jest koření u sebe nosíval, říkají mu železník a motrchal.

@NZ@Z ruchu národopisného

* Keane A. H.. Ethuology, Cambridge, í896. Vhodně podotýká P. Ehrenreich v kritice oznámené knihy

(Zeitschrift für Ethnologie, Berlin, 1896, 204—205), že Tylorova „A n t h r o p o-logie", sepsaná se stanoviska e t h n o-