manche Bilder und Zeichnungen von Jos. Mánes, Jaroslav Věšín u. a. dienen, über welche Renáta Tyrš und Dr. 0. Zibrt schrieben. Einen gewiss viel grösseren wissenschaftlichen Wer) hätten colorierte Costümbilder, und zu Gunsten solcher könnten und sollten die Illustrationen eingeschränkt werden . ." — Ostatně neušetřil tu (ovšem bezděky) p. Dr. Polívka ani redaktora časopisu, kde odsuzující kritiky „českého Lidu" s. takovou pravidelností jako pomnít své činnosti ukládá. Vyobrazení při studiu národopisném jsou přirozeně nezbytný požadavek pro snazší porozumění i zachování věkům budoucím jasné představy o zjevech jednotlivých, myslím, netoliko snad jen a jeti o krojích, jak píše pan Dr. Polívka. Jsou til ještě jiné předměty, čím více illustrací, tím lépe Vtip p. Dra. Polívky, že v č. Lidu při pokusu, podati celkový obraz Národopisné Výstavy, bylo otištěno vyobrazení prvního vzletu balonu na NVČ., je neškodný. Prosím, aby přiložil stejné měřítko k nákladnému ^officialnímu dílu „Národopisná Výstava českosl." a také odtamtud se stejnou pozorností vyloučil podobné illustrace.

Jen spravedlivě, „vědvecky"! —-------

Důležitější je, že „Český Lid" (jak cizí kritika vždy pochvalně uznává) vyniká nade všecky posavadní časopisy odborné právě množstvím illustrací, illustrací sličných, zdařilých. „Eine besondere Zierde (t. j. českého íjidu) bilden die zahlreichen Abbildungen, meist nach Photographieen", píše Globus, Braunschweig, I8.f7, LXXT. č. L, str. 11., jehož je redaktorem všeobecně uznaný přední znalec studia ethnografického Dr. Bichard Andree. — — Opakuji z č. 3. str. 315 výrok Pilátův: „Co jest pravda ?" V kruzích pracovníků ethno-grafických posud více váží jméno vydavatele časopisu „Globus" B. Andrea jakožto předního ethnografa, znalce a nestranného kritika, než jméno p. Dra. Polívky, slovanského filologa, i když uveřejňuje výčitky svoje v odborném listě „Zeitschrift für öst. Volkskunde". Proti p. Drovi. Polívkovi ostatně pádnými důvody bojuje s úspěchem sám redaktor téhož časopisu, kde p. Dr. Polívka [ukládá svoje „vědecké" výlevy

proti „Českému Lidu", t. j. Dr. 31. Ha-berlandt. Račte čísti: Ďie Photogra-phie im Dienste der Volkskunde, Zeit-schrijt für österreichische Volkskunde, Wien, 1896, II., strana 18 i: „Auch die junge Wissenschaft der Volkskunde meldet sich vertrauensvoll an die Pfleger und Freunde dieser schönen Kunst. Ihr verschwindet der Stoff zusehends vor den Augen und unter den Händen. Da gilt es in elfter und zwölfter Stunde einzugreifen; es gilt die Dinge selbst, und wo dies.nicht angeht, wenigstens ihr Bild festzuhalten und für die Wissenschaft aufzunehmen. In hundert und aber hundert Winkel zerstreut und zersplittert ist der ungeheure Stoff der Volkskunde11 etc. etc. Děkuji — výmluvnějšího vobhájce zatím není již potřeba! V „Českém Lidu" půjdeme dále svou cestou, Výčitky o Jů-vodněné, opravné návrhy, kde bude pa-trno jasné porozumění věci, s radostí vždy vítáme a budeme se jimi říditi. Proč vlastně nepracujeme klidně vedle sebe s p. Drem. Polívkou, majíce každý svůj obor zvolený jasně, vymezený i vlastně určený povoláním na universitě '? Proč zasahuje stále do.oboru, jenž se ho netýče, a tím dává znova a znova podnět k usvědčování z „nedopatření" ? Pan Dr. Polívka má přece ve svém zvoleném oboru tolik práce (viz ukázky z Archivu für slav. Philologie, otištěné v č. 3., str. 316), že jen ve; vlastním zájmu nejlépe učiní, ušetří-li nás neobyčejnou svojí pozorností a věnuje horlivost trochu slovanské filologii. Dokud se nevymaní p. Dr. Polívka z patrného sebeklamu, že má výhradní právo jsa filologem posuzovati historii a lidovědu, dokud jako posud dosti neskromně bude poučovati pracovníky v oboru ňefilolo-gickém o „čisté" vědě, proste „hyper-nationalisniu", dovolíme si vždy ukázati v „českém Lidu" bezohledně na všecka jeho „kritická" i jiná nedopatření. Snad potom konečně po všech zkušenostech uzná, že filolog i kdyby vynikal ve svém oboru (srv. v předešlém čísle str. 318) nemusí a také nemůže hned rozuměti mimo jiné též — významu národopisných studií umělce Jos. Mánesa!