Jářku, až ně dnes zasej nešpalúdáš145) po hůře s těma tvýma holubisky. Ale to je, jak by naň pes šček.

No nebyď enom divná, ne'! okříkát1"9) Křupala matku.

Dyť by ňa čert moh vzít;, dyž toto146) enom sa obleče do nedělních šatů a už pod! ho!*) na hůru.

Ja vidiště ju, vidiš!147) Enom co pozpíve »Kdož ochrany Nejvyššího«1) a už má s tým »nedobrým«148) spolky. Dyť je Boží neděla,

No prám.**) Tož nemá dožírať.149) Jak by nemoh počkať s těma holubisky až zytra.

Zytra má inú prácu. Musí íť do valchy. Ale dyž sem zahléd na střeše tochto holuba, co sa ně toťkaj odpútíl,150) tož sem ho chťél chytiť, vymlúváí sa synek! Sak já sa zas opráším.

Výběh po schodě na maíú hůru.151) Tam mjéi holubníky ve svislách aj pod střechu. Zavřaci hoíuba zešél do izby.

Dává Hanči metlicú152) préj: Opraš ňa na zádoch.

Ja, včil ťa budu prášiť, dyž sem sa oblékla, odmlúvata Hanča beraci metlicu.

Tož sa vyzleč. Ty sy jak tá naša maměnka, ubrčaná.153j

A ty sy zas jak ten náš tatíček, samy kundríál.154) No, tož sa obrať. Budu najspěaéj kolo tebe obskakovať, taják psík.

No, no, počkají Šak řeknu kažďom, aby si ťa nebrat, že z tebe bude zJá roba.155)

A. di, di, ty hlúpý Juro. No už si oprášený. Móžeš íť zas na hůru. A buchýc106) ho do zadů. —

Hanča ešče nechodila k muzikám, ale už sa začínala robiť.157) Byla jak skyda158) a do práce jak drak. A šumná159) děvčica. Toťkaj dyž nesla postříbať sukno, dozíral ju Pepek postřihačů, že na ůu přide na šmigrúst,lti0) aby si nachystala malované vajco. Šak já ti nachystám, odhodila mu, ale nějaké zasmrádlé. Leč zalahodilo jí to. Přídaci dom, hned! sa s tým chválila maměňce. Préj: to je ale Pepek hlúpý. Ale já vím co. Já veznu jedno pískové, co majú kury v košíku na podktadek, pichnu mu ho a uteču honem, aby ně nevyšmigrovál.16U)

Ja to né, zhekovala161) ju matka. To bys mu udělala hanbu. Musíme nějaké omalovať. Uvaříme jich v bryzuli162) a tož potom sa na nich všelico dělá šajvoslrem. Šak sem to také umjévala.