str. 298
Janek ležáí na peci. Był už obudený a zaôúl, co si tatíček s ma-měnkú poddajú. Dož był raci než on. Do včilška364) mjél enom, ?? utŕžil za hołuby, a ešče z toho mu kupovali kl'obúky a boty. Hanča, tá zas měla, ?? sa utržilo za okrajky. Nebyl'o to blavité,385) ale to už zaséj maměnka na ňu drżała věc než na synka. Co utrziła za mléko, za vajca, za kuřata a za pančochy, to všecko užita Hanča.
Co były peníze ze řemesla, były zamknuté v přítruhlíku ve truhle, ale o klúčoch věděli všeci. Nepsali nic, co vydali lebo utŕžili. Potře-bovał-y stary peníze, vzáí si, matka také tak. Nedy si to řekli, dyž brali vécéj na nejakú kúpju, a bylo-ji meňéj, tož ani né. Sak nebrali na da-rebninu a děti ty sa penězom ani nenabliziły, veť nebyły naučené ma-škrtiť. Nechybilo tam nidy ani půnového. Dyž sa zhrcało386) věcéj a ne-było třeba nakúpiť vlny ani indychu, tož někom poščali. Dlužni nebyli grejcara pů.
Jankovi kamarádi, co zarovno s ním vychodili škoíu, zavdy367) přišli v nedělu odpołedna ge Krupałom. Poseděli, pořečnovali368) ze starýma. Starý był rád, že mu ujde chvíla při řeči. Lebo člověk dyž je zvykły práci a přestane děíať, to je tak éučno,3ee) jak dyž hodiny ostanu stáť. Matka zas v duchu vybíraia ženicha pro Hanču. A vyptávala sa před němá Janka:
A tož číž je toto chlapík?
To je sedlářů Francek, dyť ho musíte znať, řek Janek mrzuto.
Oh, divila sa matka A tož já sem ho nepoznała. Dež by také. Dyť tys býl ešče — ukazovala dlaňú nad zemjú ¦— toliký ogarček,370) synku, dyž sme choďúvaly s nebožku maměnkú, Pámbu jí tam odpusť, do Mezrýča na jarmark. Dyckys płakavał, dyž sem sa pro ňu staúvala,37') a maměnka ťa chankała,372) préj, přinesu ti: lelé, loló, kukl, máky, haba,373) smiła sa Křúpalka.
Tatik na ňu mžurkáí,374) ale nebylo to nic napłat, Tož se optá! sediářového, chtějaci to zamíuviť:
A co dělá ťatíček, Františku?
Ja čtne375) si z postyle. Což má také dělať. On po besedách ne-choďúvá, už hrubě nedočúvá,376) aj sa mu nechce spravovať.377)
Dyž sa pobírali378) chłapici že preč,379) volali mladého, aby šéľ s němá. Janek hleďaci z jednoho na druhého, okrucał sa,38") taják by nemjél' chutě a skrobał sa hánkama381) po zádoch.
36fj nynějška. 365) nestálo to za mnoho, nebylo toho mnoho. ue) nahrnulo. Kulík sa ulomťí, był ztyřeíý, a drva zhrčaíy — spadly s urovnané hranice na hromadu. To sa nám té,j práce naraz zhrćało. 367) leckdy. 368) pohovořili. 3S9j smutno. Čučať — dřepěti. 370J ogar užívá se ve smyslu podob, jako české' kluk. Jinak: chlapec, synek. Dcm. ogarec. ogarček jako české klouče, klouček. 3") zastavovala. 3ÍS) konejšila. 37:'j želé, lohlík, cukr, zemňáky, chléb v řeči s malými dětmi. a") mrkal. 375; čte. 3"; nedoslýchá. 3") strojiti se. 37SJ měli se ? odchodu. 3") PreČ na otázku kam, pryč na otázku kde. Naproti tomu užívá se (k)de i místo kam. 88") Okrúcať sa — odtrhovati se od něčeho (práce), do čeho není chuti. S8') klouby.
