Předchozí 0349 Následující
str. 339

malé děti i dospělé.9) Ostatní nepadá tu na váhu, dílem vyložil jsem v črtě prvé, za to však dlužno připomenouti, že chození toto shoduje se s liščí nedělí: v době postní (povšechně), uvedením přestrojení za lišku, jež dobře odpovídá liščí neděli a přinášením preclíků. Tyto společné rysy obou obyčejův přímo nutí ke srovnávání a zřejmě mluví o příbuzenství.

Poněvadž liščí neděle nebyla zapsána nikým před Kroi musem, není uvedena ani ve Slovníku Jungmannově, týž však jako náhradou za to překvapuje nás zprávičkou stručnou, ale velmi zajímavou pro tuto stať. »Lišák a liška nazývají se Rusalky, o kterých bájí se, že zaloudivše člověka ušlehají a jimž na velikoční neděli jídlo ve skřínkách nosí. Šír ex Us.«10) Dle závěrečné poznámky této zapsal ji pro slovník Jungmannův professor Frant. Sír, kterého Jungmann uvádí na prvém místě mezi těmi, kteří mu přispěli výpisky z knih nebo něčím »z úst národu«. '*) Z tohoto posledního zdroje jest jistě naše zprávička. Sír narodil se r. 1796 v Budyni ?.. Ohří, tedy v té oblasti, odkudž máme zprávy o liščí neděli. Výsledek tento překvapuje, nebot vysvítá z uvedeného jakási souvislost dokladu Sirova (z r. 1836, hledíme-li k roku, kdy vyšel II. díl Slov. Jungm.) s liščí nedělí, byť i snad zbarven byl jménem rusalek a zamlžen přílišnou stručností. Škoda, že neudal, jaká jídla a v jakých skřínkách byla donášena, kým, zda ženami, muži, nebo kýmkoliv a ve které době denní. Přes to vše jsme povděčni i za tento zlomek určitě původu českého, při němž nám tane na mysli: liška v liščí neděli a chození a liškou.

Přistupme nyní ještě ? objasnění dodatků v obou nejstarších zprávách

0 liščí neděli. U Krolmusa čteme, že liška přináší novorozence a u Houšky, že preclíky nadělené dětem o liščí neděli chrání před bolením zubů.

Není to zajisté zjev jen tak nahodilý a nezajímavý, že liščí neděle

1 s oběma dodatky týká se výhradně života dětského, jakož i poněkud jihočeské chození s liškou. Liška pak sama vyskytuje se též v národních pohádkách, hrách, příslovích a říkadlech dětských. Něco v tom tušil Krolmus i.Hanuš a od nich přejal to i Reinsberg-Düringsfeld a Grohmann, ale pochybili, davše se svésti s pole střízlivé kritiky ? mylným dohadům bájeslovným. Nám nezbývá, než doplniti dodatek Krolmusův výpisky z Gřoh-manna, že na Plzeňsku a Příbramsku liška přináší děti,12) tedy přiřaditi je ? oblasti zpráv o liščí neděli. V Mešně na Plzeňsku říká se: »Běhá tam liška,« což znamená, dítě se narodí.ls)

K dodatku Houškovu, že zmíněné preclíky chrání před bolením zubů, připisuji prostě: »V Cechách podnes děti zoubek vytrhnutý neb vypadlý za kamna neb do kouta přes hlavu házejíce říkají: »Jahodo bábo,*


9) Český lid V. 572: Chození s liškou v Kostelci u Vorlíka. Pod. Jan Kašpar. Říkadlo v něm obsažené pokusil jsem se vyložiti ve stati, uvedené v poznám. J. l0; J. Jungmannův Slovník česko-německý. Díl II. Praha, r. 1836, str. 339, záznam Sirův byl dosud nepovšimnut. ") Jungm. Slovník, 1. c, str. VI. 12J Grohmann: Aberglauben, str. 105 č. 753: „In der Gegend von Pilsen und Příbram, bringt der Fuchs die Kinder". Totéž povšechně bez naleziště poznamenává Košťál: Dětský věk, str. 7. 13) Kottův Slovník Ví. 87, 4.

Předchozí   Následující