str. 468
Stodoły były plné, panebožeehvalatvá. Už z nekerých było čuť: Ričica, řičica ! 786) až sa to po městě rozléhalo. Laštovičky sa zletovaly a radiły sa na cestu.
Krupała si yyaeł po obědě na zahradu. Súsed Janírek kúřaci z fajky, obblédáí si ovůcko na stromoch.
No, jakž, Antošů, volal naň Kmpała přes płot. Co chodíš povázaný. Gi's vydržal od Hanče?
Ja, zadřél sem si osť787) do oka.
Chm, to je zła hostina. A hrubě?
Ja, néni toho ze smrť.
A tož ju nech tam, šak ona ti nevypadne, smił sa788) Krupała. Máte — ji už młatce?
Ja, naptała mama789) jakési, ale je při nich jedna roba, tož nevím, jaké to bude.
My také nejakých hledáme. Měli sme łóni ty Liptalany, ale ti by byli rádi tak každý deĎ měli vítku, aby sa darmo najedli. Dycky jím Rozára navařila s takové misyska, ale všecko spatrýbali. A ešče ten starý dycky: enom, prý, maměnko. massa, massa dyby było! Zdechláci790) takoví. Aj bysme si to sami vymlátili, šak sme malí sediaci. Ale dyž by nám to dłuho trvało. A jak vám sa letos urodilo ?
A hezky. Pěkné je to, Pámbu požehnaj. Réž nám bude sanězdá hodně sypať. Už kolej roků sme neměli takovéj. A tož był měsíček na schodě, dyž kvetla.791)
My máme také letos tvrdé792) obilé na ubytu, panebozechvałat?a, pochvalovat si Janírek. Z prvšku sa zdało, dož ví jaké to bude, były pořáď ty prsky, aj na to přišel jakýsi spadek,793) ale včil si přeca na nás Pámbíček zpomjéí. Enom oves je jakýsi zblovitý,794) marná rada795) ťoho bude, ale šak ho máme enom pro vrtel.
A tož pravíja, dyž hodně prší, že néni tolój téj chrobače,796) ale trnek je moc chrobačlivých.797)
Nám zas jabka chrobavíja. A psinek798) było také hodně. Ale šak dyby to było všecko ostało, tož by sa były ty hałtize s tým pozodčeso-vały.799) A už by mohło zas zapichnúť.
Ja, včil by mohło. Ale to chodíja ty mračna jakési vypršané, enom tak sa to přežene, a de nic, tu nic.
No, všecko suché taják pepř! Enom aby Pámbu opatruj něco sa nestalo . . .
7*6) Onomatop. nápodobení mlácení ve tré. 787) osinu. 788| žertoval. Podobné žerty neberou se za zlé. Vidím v tom jakousi odevzdanost do nezbytností. 78S)) Zastaralé; v městě spise se užívá „matka" neb „moja". '*") lenoši. 791) Dyz je měsíček ua' plně, a obilé kvete, sú plné kłase, dyź je na schodě (schází, ubývá), prázné. 792) t. réž a žito. 793) rez. 794) silným stéblem. 975) velmi málo. 796) cumul. 797) červivých. "98j opadalek, padavčat. 799) Odčesnúť sa — utrhnouti se v místě, kde větev vyrůstá z kmene. Rozcesnúť se mohou dvě stejně silné větvě (Přeneseně o člověku, když si způsobí průtrž). Uščiknúť — utrhnouti násilím v podobném spůsobu.
