str. 248
Lipiron:
Mnozí jsou zahynuli, Život v zimě stratili, Než tepla dočkali, Tak i já v mé žalosti Preukrutné bolesti, Nedočkám radosti.
Pobožnost:
V zimě ty zahynuli, Že jsou žádné nemohli Pomoci dostati. Ale ty v tvé nemoci Můžeš snadno pomoci, Když chceš dosáhnouti.
Lipiron:
Častokráte má nemoc Volala jest na pomoc, Nepřestává ještě, Nemohla naleznouti, By se chtěl slitovati Některý na světě.
Volal jsem k Kupidovi, Vzácnému Amorovi, Nechtěl mně slyšeti. K té pak spanilé dámě, Která ínůž' uzdravení mně, Nesmím přistoupiti.
Pobožnost:
Proč nesmíš přistoupiti, Čeho se můžeš báti? Při dámě upřímný.
Neníť onna falešná, Neníť to dáma pyšná, Můžeš k ní přijíti.
Lipiron:
Jsou dvě bohyně vzáctné A všemu světu známé, Nevěra, Nestálost, Tyť mi neradí k tomu, Abych k doctoru tomu Činil jakou žádost.
Pobožnost:
Nejsou ty dvě bohyně Na světě jen samotné, Ale jsou jinší: Vira, Stálost, Upřímnost, Trpělivost. Pobožnost, Bohyně vzáctnější.
Tyť mohou víc sloužiti A Reme.dium dáti,
V zoufání nemoci:
Tyť zdravej radí k tomu, Abys k doctoru tomu Zjevil svou peticí.
Lipiron:
Řídký přiklade toho Nacházejí se všeho, Ale mnohém více
V světě neupřímnosti, Nežli víry, stálosti Vždyckny nachází se.
|
Sinceritas aneb Upřímnost, která Comes, aneb tovaryška ustavičná Pobožnosti jest, se ozvala, a na ten poslední verš Lipirona, na místě Pobožnosti odpovídá a tomu verši, mnohýma příklady a důvody odpírá:
Spívá se jako: O nestálosti lidská!
I proč kavalír mluvíš Proti mně hanebně? Takliž mne tupiti smíš? Nevědouc nic o mně? Abych ti, neskúsil jsi mne, Sloužila nevěrně, Avšak mně zavrhuješ, marně odsuzuješ.
Lipvron:
Upřímnost ctná bohyně, Nehanímt já tebe, Ale mluvím žalostné, Co jinší o tobě Smejšlí, a jak tě poznali, V milosti skúsili, Kdys' jim sloužiti měla, Od nichs' odstoupila.
Upřímnost:
Kterých jest se poznala, Falešnost spatřila, Od těch jsem odstoupila, Jim sloužit nechtěla.
Kteří falešně míní, Aneb neupřímní Někdy někomu byli, Nechci jim sloužiti.
Kterak věrným pomáhám A upřímným sloužím, Příkladů bez počtu mám, Z nich některej povím. Pozoruj, kterak věrně Věrnému hrdině, Bennovi jsem sloužila, V lásce pomáhala.
Ten když od své Beninny Do cizí krajiny Zajel, od nepřátelů Tam jsouce chycený, A zas dlouhý čas do vlasti Nemohouc přijeti, Počal hnedky zoufati O stálosti dámy.
|
|
