str. 247
Prořež ptáčkové malí, Který přes velké skály Sem i tam lítáte, A můj přesmutný lament, Který mám pro svůj intent, Začastý slýcháte :
Suplicací velikou Činím k vám ještě jednou A s ní vic nepřidu, Spívejtež vy nade mnou, Funus notu žalostnou. Když z světa pryč ujdu.
A vy krásní stromové, Pahrbkové, lesové, Tu milo.st prokažte,
Jestli jakou můžete, Lítost nade mnou mějte, Nad smrtí mou plačte.
Vy pak zvířátka čerstvý, Který přeliusté lesy Sem tam probíháte, Hrob, prosím, vykopejte, Nohami vyhrabejte, Tělo v něj položte.
A ty meči přeostrý, Který jsem čas dost dlouhý Při svém nosil boku, Pána tvého zabiješ, Nade mnou se slituješ, Spomůžeš z zármutku.
|
Lipironovi s mečem dobytým stojícímu, a ním se již zabiti chtí-címu, Pietas, aneb Pobožnost se ozvala, smrt zabraňuje, všeliké příklady a důvody předkládajíc, se disputiruje.
Touž notou.
Což Lipirone činíš? Zdaliž se zabit míníš? A nejsi při sobe? Schovej meč, což nevidíš? Co to proti mnň činíš? Poroučím já tobě.
Lipiron:
I kdo si ty ten medle A k mé smělosti směle Přicházíš a mluvíš? Snad mně Lipirinovi Spomůžeš, když do pošvy Uchovat mee poroučíš.
Pobožnost:
Já jsem ta panna vzáctná, Bohyně velmi slavná, Lidu všemu známa, Nejmilejší na nebi, Nejvzáctnčjší na zemi, Pobožnost řečená.
Já jsem ta, která vedu Do nebe a při soudu Nebeském zastávám, Mordy, nešlechetnosti, Všeliké nepravosti, Přísné zapovídám.
Protož jsem k tobě přišla, Abych tobě bránila Nešlechetný skutek. Nejsi živuta pánem, Ale samým vladařem, Nečiň žádný zmatek.
Měj svou naději ke mně, Neodstupuj ode mně, Ale doufej silně. Naděje, a upřímnost, Víra a trpělivost, Tyť spomohou tobě.
Lipiron:
Bych neměl smutným býti, A z tuho světa jíti, Nemůž' pomoct žádný, Snášímt převelký smutek A poslední zármutek Trpím já nešťastný.
Pobožnost:
Jestli tento tvůj smutek Jest poslední zármutek, Jsi ještě dost štastný, Těš se z toho velice, Ze již nepřide více K tobě hoře žádný.
Neb trápení dalšího, Ani smutku většího Nemůžeš se báti. Kdež jest konec bolesti, Tut začátek radosti Hned přijíti musí.
Po mračnu býva jasno, Po zimě zase teplo Musí hned přijíti. Tak též po tvé žalosti. Počátek tvé radosti Budeš zase míti
|
|
