Předchozí 0356 Následující
str. 333
Tak že nedá-li mu jeho

Tributu zadržalého,

Bude vždy spurně broukati,

Se spouzeti a houkati,

Než víc jsme mu nezadrželi,

Všeckno jsme mu hned odvedli,

Též i v tomto postním oasu,

Užil při nás svého kvasu,

Nebo ctné paní matrony

Šlechetné, také pobožný,

Nás v škole neopustily,

Ale na nás spomeuuly.

Fedrovaly nás rybami,

Štokfišem, také hubami,

Dobrá kaše, broskve, řípa.

Ještě mi k nosu přilípá.

Pečené herinky, zelí,

Mastné jsme též od nich měli.

Za kteroužto jejich vděčnost,

Dejž jim Bůh radost na věcnost,

Jich manželům, také dítkám,

Rač to odplatit Pán Bůh sám,

Aby požehnání, štěstí,

Měli mnoho bez neřesti,

A aby dočkali toho

Pokoje v světě časného,

Po smrti pak této časné

Dejž jim Bůh království věčné.

Vás pak nyní tuto prosím,

Povím vám, co v mysli nosím,

Žádajíc vás poníženě,

A nebo třebas pokorně,

Že se ke mně nachýlíte,

Po kopě mi darujete,

Však peněz a ne hřebíků,

Jen sáhněte do pytlíku, Do kapsy a neb do váčku, Učiňte v penězích rvačku. A na mně je vyházejte, Hodne mně nimi vyperte, Já se nebudu nic hněvat. Ale budu vám děkovat. Koupim sobě flákej kabát, Abych mohl poctivě obstát, Nebo se budu ženiti, Vás také na svadbu zváti. Jestli sebou přinesete, To co nejraději jíte, Vína hojnost mít budete, Však tak, když si ho koupíte. Muziku já domácí mám, Neb na kejdy umím hrát sám, Umím také k tomu spí vat, Tak až budou vlasy vstávat. Půjdem všickni pořád k tanci. Pod petrželnými věnci. Budem veselí, och budem, Dokud co pit, jíst, mít budem. Když všecko sníme, spijeme, Domu s hurtem poběhneme. Pročež i vy nyní domů, . jděte, kde náleží komu, Neb se váš žaludek leká, Poněvadž večeře čeká. Že mu jeho contribucí Chcete prodloužit do noci. Tak vám vinšuju dobrou noc. Pokojné spaní na pomoc, Abyste ve zdraví vstali, A po mně nic neplakali.

Gratiarum actio Dominis. Anno 1651.

Chlubím se a chlubit budu, Pokud nejdéle živ budu, To proto, že se mám dobře, Nevím skoro, co je hoře. Nebo ačkoliv jsem mendlik, Však věřte, že žádný knedlík Ten půst nepustil jsem v sebe, Proto že jsem šetřil sebe, Aby mi žaludek netvrd, Neb jsem od přirození hrd, Jsouce též městského rodu, Ale telecího chodu. Poslouchejte opět se chlubim A vám všechněm pravdu mluvím, Že tento půst někteří páni, Naši patronové osadní, Na školu nezapomněli, Proto že jsme od nich měli,

Čím bychom žaludky hojili, Když se hněvají, pokojili. Fedrovali nás laskavě, Vlídné, také přívětivě, Jsou hodni poděkování, Obzvláštně jeden pán s svou paní, Mimo naše všeckno nadání, V květnou neděli nám oběd hojný Do školy dal nákladně strojený, Ryby rozkošné, pečené, Také v koření vařené, Dobrým štokflšem a dobrou kaší Spomenuli na školu naši. Břeskve chutné, také švestky, Křižalky čisté i také hrušky, Měli jsme, to pravdu mluvím, I o řepě sladké mnoho vím. Pročež o Bože za takovou štědrost,


Předchozí   Následující