Předchozí 0362 Následující
str. 339

užívá jí pomocí živlů, strojník použitím sil přírodních, z neustálého a nezničitelně věčného pohybu přírody, z plynného duchu, vlastním pohybem hvězd v určitých dobách působeného, z pokrmu to pohybu světového, jenž by se ke stroji neustálým pohybem připojil.*) Nejde o podrobnosti a o zkoušení Komenského theorie, to se vymyká z rámce dnešní přednášky. Jen jsem chtěl právě dnešní příležitosti použiti, abych v úvodních slovech upozornil, jak poměrně stále ještě málo známe (ač se to zdá skoro neuvěřitelné) spisy, snahy a vědomosti Komenského.

Podobně, zdá se mi, při studiích národopisných zapomínali jsme posavad v dějinách lidovědné práče v zemích českých vykázati Komenskému první místo jakožto výbornému znalci lidového života a lidového podání československého. Přednášel jsem v minulém zimním běhu universitním posluchačům o Komenském v kulturních dějinách lidstva. Chystaje si látku a literaturu příslušnou oceňuje, shledal jsem, že posud nikdo nevěnoval činnosti Komenského pozornost, jak se jeví Komenský ve světle znalosti lidového podání československého. Za souhlasu snaživého pořadatelstva těchto schůzí budiž dovoleno v krátkosti shrnouti základní poznatky v otázce dotčené. Před námi nebude státi velebná postava světového paedagoga, hloubavého pansoía, byslrého vseučence, — odmyslíme si dnes zářivou gloriolu světové slávy od hlavy Komenského a díváme se na Komenského jako na pouhého člověka z lidu, lid český znajícího, s lidovým podáním dobře obeznámeného.

Předem již dlužno předpokládati, že autor knihy Janua linguarum a Orbis pictus, též po česku záhy vydaných, dokonale znal život lidu českého ve všech jeho stránkách, záhybech a odstínech, všecko všudy, ať se tyče života veřejného a duševního nebo rozmanitosti nejpestřejší v práci života domáckého, všedního, při jakémkoli zaměstnání, řemesle a umění i vědění. Položme si před sebe některou stránku prvního vydání r. 1633 knihy Komenského Dvéře jazyků otevřené, chované dnes jako převzácný unikát v městské knihovně v Zitavě. Zkoušejme se na př., kdo jsme trávili dětství na venkově, co umíme, kdyby nám někdo uložil, vyjmenovati součástky vozu, pluhu, staveb roubených, názvů věcných na př. v stodole, nářadí venkovských řemeslníků, kolářů, kovářů, nebo součástky stavu tkalcovského nebo názvy při složení mlýnském . . . Jsme hotovi s celou svojí naučenou učeností ... V rozpacích hanbíme se, jak se nám poklad řeči české od mladosti rozprchal a z hlavy vykouřil ... A nyní obracujme listy Komenského Dvéří jazyka a Světa malovaného od Komenského. Jmenuje správnými, ryzími názvy českými všecky práce, všecky


*) Viz Kvačala, Korrespodence J. A; Komenského (Spisy J. A. Komenského, číslo 5.). II, v Praze, 1902, str. 245-6: Úsilí Komenského o perpetuum mobile. Srv. Kvačala, Politik, 1896, 16. června. Spis Komenského měl název: Motus Spon-tanei, quem Perpetuum vocant, decennio vestigati tandemque Dei ope evestigati historica relatio. Gum subjuncta Fundamentoruin inventi hujus demonstratione Mathematica et de construenda ex illis machina automata consultatione Mechanica. Auetore Johanne Nicomeo 1642 (Comenio).

Předchozí   Následující