1523. [Šimon hutrajtýř svědčí o Uhrovi hutrajtýři,] »že jinými tovariši dosti mdlými nastrkuje a sám toho nevyhledává a Kterými nastrkuje, ten sám ledva do huti uhodí.« (A. K. h. o. č. 332, A 15.) — 1544. [Úředníci mince píší radám české komory:] »I nevíme, kterak s nimi o to uhoditi, po čem se jim [erckauféřům] to volovo a jak prodávati má.« (A. G. List v aktech týkajících se dolů kutnohorských.)

33. 1544. [Král Ferdinand píše dne 7. února hornímu úřadu:] »Kdež pak některé osoby na Horách Gutnách z erckauféřóv a jiných k týmž úředníkům našim fúkavě se mají, když o potřebu naši s nimi se mluví, toho my trpěli žádnému nemíníme...« [Po straně poznámky:] »Erc-kauféři že se k úředníkům fúkavě chovají. Fúkání aby přetrženo bylo. Fúkači aby trestáni byli.« (A. M. Original mezi listinami kutnohorskými.) Srv. Dra. V. Flajšhanse Česká přísloví I., hesla »fúkati, fúkavě, fúkavý«. Viz čís. 38.

34. Kolem r. 1541. [Václav havéř svědčí, že Eva Kydalka pravila v hospodě Janu Joštovi:] »Bodaj loťrovskú, zlodejskú zabit byl, že si vybil katru a pokrad rudu!« (A. M. Svědomí L, D 2.)

35. Bezděčně, bezděk. 1542. [Nejvyšší mincmistr král. Ges., Albrecht z Gutnštejna píše dne 6. března radám české komory:] »mnozí zjevně pravíc, že bezděčně pavovati musejí, ježto tou řečí hory voškliví a kverky odvodí víc než kdo jiný.« (A. M. List v aktech kutnohorských). — 1545. [Horní hofmistr mluvil ke štajgýřům hor Kaňkovských:] »strany kyzuov braní, že by ti, kterýmž se milosti činí, že by brali bezděk a havéři pánu JMU toho toužili.« (A. K. Protokol, A. 10). — 1559. [Bou-slav korbelář hájí se proti žalobě Václava Šatného,] »že nechtěje sám bezděčně do zahrady jíti bez vědomosti jeho žádal sem ho, aby mi klíče půjčjl« (A. M. Svědomí II, str. 279—280). — 1551. [Nejvyšší mincmistr kr. Ges. Jan z Vítenče píše radám české komory dne 25. ledna:] »kdybych já nedal byl koňmi dolovými voziti a k tomu je bezděčně hnáti [totiž kverky dolů Plimlí] . . . musil bych byl šmelcování nechati« (A. G. List v aktech týkajících se dolů kutnohorských). — 1616. »Však bezděk a z mušení jaké je panování?« (Rezek: Paměti Mikuláše Dačického z Heslová, II. str. 166).

36. Zhornilost, zhornilý. 1542. [Nejvyšší mincmistr království Českého, Albrecht z Gutnštejna praví v rajtunku kverkům dolů Plimlí na Kaňku:] »Kdož opouští zhornilost, opouští svobodu městskou ; to jest v právích vašich.« (A. M. h. o. Protokol. E. 8.) — 1542. [Týž mincmistr píše dne 6. března radám komory království Českého o Rutnohoranech :] »A kdež vždy promlúvají k zdržení starých doluov, by při nich zhornilost byla a skutkem slova svá vykonati chtěli, spravovali by cupusy své k těm doluom povolněji nežli spravují.« (A. M. List v aktech kutnohorských). — 1542. [V témže listě:] »z návodu některých nezhornilých osob byli kverci od téhož dolu [t. j. Strakovy štoly] odraženi.« — Kolem r. 1530. [Havéři podávají hornímu úřadu svoje stížnosti:] ... »žádáme, aby takovým lidem nezhornilým to přetrženo bylo« (A. V. Fragment listu).