str. 430
Patientia k trpělivosti Lipirona horliruje a nabízí. Jemu všelijaké naučení a exempla trpělivosti předstírá, a svou pomoc mu připovídá. Spívá se jako: Nač čekám a ještě více.
I proč Lipiron naříkáš A v té časné žalosti Živobytí tvého žádáš Ukrácení v mladosti? Snášej mile patiencí, Ját jsem v každé lamentací Remedium nejlepší A pomoc nejsilnější.
Lipiron:
Lépeť jest jednou umříti Nežli vždy smutným býti, Když nechce pomoci žádný Učiniti nejmenší. Ode všechněch jsem opuštěn, Od neštěstí k zemi snížen, Chodím jako zmámený, Život všecken ztrápený.
Patientia:
Praví o tom Philosophi, Nejmoudřejší stoici, Že ctnost jest nejlepší dobré Lidem k všeliké věci, Pročež chtěj užívat cnosti, Ta ti dá pomoc v bolesti, Která Patientia Slavné jméno v světě má.
Lipiron:
Znám já dobře Patiencí, Ji jsem zakusil perně, A zakouším v lamentací, Jakožlo vidíš na mně, Byl jsem trpělivým dosti, Snášel veliké bolesti, Nechciť jich víc trpěti, Ale raděj umříti.
Patientia:
Mluvě to Aristoteles A mluví Philosophi, Že ten nejní trpělivý, Který zoufá v bolesti. Který z cesty své naděje, Když se mu zle málo děje, Vystoupí a v nemoci Hned padá v desperancí.
Lipironeus:
Ach ouve, všecken ztrápený, Kavalír já mizerný Jsem, a trápí se vždy více Dnem i nocí mé srdce. Ty se pak chceš disputovat, Divné mi básně předstírat, Znám já ty prve v škole, Philosofsky tabule.
Patientia:
Dobře díš, že si mizerný, Jsiť, a proto samotný, Že smíš života lidského Reguly a pravidlo, Fabulemi nazývati, Na které nemohou míti Lidé víc vzáctnějšího, A nic v světě lepšího.
Lipironeus:
Vím, že nic nad to lepšího Nemá philosophije, A vy též nic víáctnějšího Nenalézáte v škole, Zvučný jsou to slova u vás, Ale snažejí se od vás Mluví a povídají. Nežli se dokazují.
Patiencí:
Jsou to věci v školách slavný A lidem užitečný, Neb jim mnoho prospívají V bolesti a trápení: Ale kterým nejsou známý, Nemohou být užitečný. Kteří nemají v srdci Nižádné Patiencí.
Lipironeus:
Ach netrap víc ztrápeného, Prosím tě, Patiencí, Trpímť já bolest největší, Zanechej disputací.
Patientia:
Ta tvá bolest bude jistě Umenšena v krátkém čase, Jednom jediné cnosti, Žádá trpělivosti. Jestli že bolest největší, Krátka ovšem být musí, Neboť ujde, neb zažene Ji krátka patienci. Pročež budiž trpělivý, Snášet všeckno silnou myslí, Toť jest věc velmi pěkná, A velmi užitečná.
Lipironeus:
Vím, že jest věc velmi pěkná, Pěkné věci mluviti, Tomu velmi užitečná, Komu chtějí platiti. Ale snášeti bolesti, Trpěti všeckny neřesti, Jest věc velmi nepěkná, Anno v pravdě nemožná.
|
|
|
