str. 439
Konec Diseursu Lipirona, který on v mysli své o milosti své měl a jej skrze patiencí aneb mocnosti svého smyslu vedl.
Skladatel:
Componista toho spěvu
nového K milosti té dámy, a k lásce toho
Kavalíra ctného
O milosti mnoho
Tak mluvil dlouho.
Mluvil bych o lásce byl jejich více, Kdybych věděl tajný té dámy srdce,
Ale musím přestat,
Budu očekávat,
Jak se, dýl stane.
Jestli Bůh to velký štěstí dopřeje, Že ho krásná dáma milovat bude
A že spolu v lásce
Budou jedno srdce
A nejinače.
Tehdy budu ještě více mluviti
A o upřímnosti dále praviti Jejich od počátku, Však bez konce lásku, Vychvalovati.
Já tím, a s tim píseň, tuto zavírám, Napřed oznámené panně jí dávám,
Aby jí spívala,
Někdy vzpomenula,
Na Lipirona.
Kterak on miloval svou nejmilejší A jak jí byl vždyckny nejupřímnější, Když na něj vzpomene, Vzpomene i na mně, Též skladatete.
Neb on jest můj velmi tovaryš věrný, A já jsem též jemu, vždyckny upřímný, Že kdo mu co přeje, Tak jako by to mně Vinšoval rovně.
Pročež kdo vzpomene na Lipirona, Jakoby vzpomenul na mně, věc jedna,
Z toho děkuji mu
A jej každou dobu
Poroučím Bohu.
|
Vysvetlivky hádanek Lipironových. Zamilovaný Lipiron prosí bohyni Paciencí a Venuši za přímluvu u své zbožňované dámy: »Alpha, Bitta, Kappa, Lambda, toťtojest jméno slavný a titul její vzácný.« Patientia, zvěděvši tu jméno milenky Lipironovy, propůjčila se mu přímluvou k Venuši, a VenuSe, obměkčivši se, žádala jenom, ať pannu tu pozná. Patientia na to litery tyto Venuši dala:
A. A. A. A. A. A. A. A. B. C. D. E. E. I. I. I. K. K. L. L. L. M. N. N. N. N. N. O. O. P. B. T. W. Z. Z.
Z liter těch Venuše anngramma učinila a vněm jméno té krásné dámy zavřené poznala. Sestaviti se dá z písmen těch průpověď: Viz zápal, čím tak nenadále bok ranila onna. Přesmyčkou vychází jméno: Anna Lidmila Kate-ržina Benolova z Pačkan. Podpis aheslo spisovatelovo: Věrou sic neselžu, zesnu u víře lásce. Přesmyčkou jméno autorovo: Venceslaus (Venceslav) Ruzie (Růže, lat. Rosa).
|
