spisovatel, studničky lokalista a pak boušínský farář Josef Myslimír Ludvík a skalický kaplan a pak úpický farář a vikář Antonín Charvát, jimž na sousedním Novoměstsku pomáhal kněz buditel Jan Karel Rojek. Kněží tito tvořili zde vlasteneckou působností svou jako jitřní souhvězdí, značící nadcházející jitro nového českého života, které se také brzy dostavilo, jenom že se ho Hurdálek nedočkal. — —

Umřel na konci r. 1847 a s ním skonaly také »jiřinkové slavnosti« v České Skalici. Nebylo jednak nikoho, kdo by se o další pořádání jejich s takovou pečlivostí a horlivostí, jako on, staral a pak nastal rok 1848, který veškeré dosavadní poměry jako přes noc obrátil vzhůru nohama a obecnou pozornost od idylických zábav odvedl k sledu záležitostí a otázek důležitějších, nežli byly variace květu některé květiny.

Avšak idylické tyto zábavy měly obrovský vliv na mysl a smysl českého lidu na Náchodsku a Skalieku, neboť z ušlechtilého původně jenom sportu pěstování květin a stromoví vyrostl zde důležitý hospodářský činitel, jehož neocenitelný význam vysvítá z toho, že již r. 1850 jenom na náchodském panství, ponejvíce na Skalieku, napočteno bylo 52.000 dobře oštěpovaných a bohatě úrodných ovocných stromů, třešní, hrušek, jabloní a švestek, stromy v sadech, zahradách a na alejích, jež velkostatku nenáležely, ale patřily drobnému lidu, v to nepočítaje. Vštípení tohoto stromoví šlo rukou v ruce s »jiřinkovými slavnostmi«, jejichž pěstitelé a pořadatelé se o ně postarali a lid k němu dovedli. Stromy ty dobré a drahé ovoce své již po šedesáte let poskytují a jsou nejenom stále doplňovány, ale i v počtu svém rozmnožovány. »Jiřinkové slavnosti« byly jako úvodem a podnětem k tomuto praktickému, a užitečnému dílu, jež jejich pořadatelé provedli, naučivše lid kvítí milovati a stromoví pěstovati. Tím se stalo, že z celého Náchodská vznikla jako jedna velikánská zahrada, která cizince zde v nadšení uvádí, když vidí, jak po celé léto na zahradách pestří se a voní spanilé květy nejrůznějších barev a tvarů, jak zde štěpnice a stromořadí kvetou a pak pod štědrou obrodou se prohýbají a když pozorují i v polích zařízené zelnice, které trojí sklizeň poskytují. Salát, okurky a květák a konečně zelí a kapustu. Každoročně za odprodané přebytky ovoce a zeleniny přicházejí sem celé desítitisíce peněz, což za půl století znamená miliony! Miliony ty byl by zdejší lid bez vychování k lásce k pěstování zahrad a sadů prostě prozahálel a stůl jeho nebyl by denně zdoben požitky, jež zahrady a sady jemu především poskytují.

Užitek a plody předbřeznových idylických zábav českých buditelů a vlastenců, mezi něž náleží také proslulé »jiřinkové slavnosti«, český lid na Skalieku již přes půl století požívá »in nátura« ve výborném ovoci a zdravé zelenině, těše se při tom krásným kvítím, což vše má po pořadatelích oněch idylických zábav, jako od svých mistrů, na památku a co mu přebude, ještě odprodává, aby si za to jinak přilepšil nebo aby se za to hezky ošatil.