V sobotu ráno děvečky, chlapci a menší děvčata sem tam po přátelích takové koláče roznášeli, na posvícení je uctivě zvouce. Sedlák pro pivo jel a tam také koláče s sebou pro sládka, podstaršího, společního atd. vzal. Rychtář pak do celého zámku všem paním oficírkám, písařům i vratnému neb drabům jestli koláče neodvedl a neposlal, těžkou i nelibou výčitku začasté slyšeti musil.

V tuž sobotu řezník zjednán byv. jednoho dobře zkrmeného vepře, okolo 60, 80 neb 100 liber těžkého aneb dva menší vepříky, dva nebo tři skopce zabiv na maso zdělal a čistě připravil. Kuchařka pak, jež taky zjednána byla, ta 4 neb 6 husí, 6 nebo 8 kachen, moráka, 20 kusů třebas kapounů, kuřat, holoubat zabivši na hromadu jen házela, jiné tu přisluhující ženy, kmotry, babyčky zas to vařenou vodou polívajíce pařily, kuchařka zas potom kuchala a na čisto připravovala.

Mnohý myslivec taky rád sedlského posvícení se svou paní a dítkami okoštující, k tomu cíli zajíce zastřeliv poslal, aby za tu zdvořilost pozván byl, což se i stalo.

V neděli věru nezmeškal hodinu, přijeda měl s sebou i rodinu, Sama sedlka v tuž sobotu, prokazujíc jen dobrotu, měla až mrzkou robotu; nebo všelicí žebráci, biřici, chlapi čtveráci, od měst děti řemeslníků, podruhův a nádeníků v houfích v dům z domu chodili a o koláče prosili, že nebohá hospodyně nosivši je pořád v klíně sotva stačila dávati těm, jižto je chtěli bráti. Když pak již koláče přešly a začala dávati prostý chléb, tuť ještě od mnohých těch toulavých chlapů utrhání, pomluv i pohrůžek slyšeti musila.

K večeru zas nový poklid nastal. Děvečky všecko v domě umýti, čistě vypraviti, zem nebo stěny postříkané vyčistiti, přibíliti atd. musili. Při tom rozliční řemeslníci, krajší, ševei, řemenáři, zámečníci, sklenáři, truhláři atd., cokoliv který do té vsi, v níž posvícení býti mělo, dělal, to vše už do soboty doma zanechal, pak proto jen to přinesl aneb pro peníze přišel, aby sedlských koláčů dostal, jakož pak nejprv na míse na stůl se mu podaly a když se najedl, taky ještě domův s sebou je nesl.

V neděli ráno sedlák dle vůle a libosti kuchařky maso rozsekávati a řeznické řemeslo zastávati musil, nato snídaní pro všecku chasu se strojila. Zatím scházeli se pomalu přátelé aneb rodičové čeládky; měl-li je který pacholek, děvka otce, matku atd., ti tolikéž, an je žádný nezval, přišli, aby toho posvícení taky užili.

Na to sedlák, prve než do kostela odšel, vrata domovní do kořen otevřel, aby hosti a kdokoliv volně do domu vjeli a vyjíti mohl. Než z kostela přišel, již někteří vzdálenější hosti, jiní pak spolu s ním a jiní po nějaké chvíli přijeli a přišli; mezi nimiž páni měšťané, kde ves blíž od města stojí, nebyli jistě poslední; ti jen tak pro známost, byť zváni nebyli, najíti se dali.

Při obědě láska, náchylnost a upřímnost sedlákova ku každému poznána býti mohla; neb tu množství čistě připravených, vařených i pečených jídel, že na nich každý host arci přestati mohl, na stůl přineslo se. K nápoji též pivo dobré, již dávno před posvícením k tomu v pivo-