k zdraví nápomocná,« potom se jistě uzdraví. To také prospívá tomu, kdoby musel píti vodu nečistou neb něco jedovatého.

59. Když se peče chleb, nemá žádný na pec lézti ani tam dupati, neb by chleba odpadl (to hoření kůrka se odduje).

60. Vyhání-li se dobytek z chléva na pastvu, dávají pod prach po-metlo (koště), přes něž musí dobytek jíti, by mu žádný neučaroval.

61. Dobytek, který jest bit koštětem, bude hubený.

62. Než hospodyně chléb z díže na slaměnky dávají, umyjí prve ono místo, na něž se chléb se slaměnkou dá, aby neplesnivěl.

63. Při draní peří nesmějí se nechávati pápěrky v peří, neb by ho moli žrali.

64. V kterém domě se zdržuje tchoř, a hospodář ho chce vypuditi, musí činiti následovně: Vezme nějaký bubínek a zvolá: »Jak počnu tlouct na ten buben, tebe, tchoři, hned zlý duch ven.« Na to počne bubnovati,, chodě po celém domě i okolo, neohlížeje se, ani nesmí na žádného promluviti; aby se řeči zdržel a bylo to platnější, musí vzíti do úst kost z drůbeže, již tchoř udávil. Tchoř uteče.

65. Když hospodyně všecko těsto na chléb z díže vybere, udělá na dně tři křížky, aby chléb budoucně sešel (vyzkynul).

66. Jdeš-li na cestu a potkáš nejprv mužského, vyřídíš svou věc dobře; potkáš-li dřív ženskou, nedobře ; potkáš-li babu, budeš míti neštěstí.

67. Kropí-li děvečka hadrou světnici, bade v domě mrzutost. Kro-pí-li věchtem, má od lidu nepřízeň a jest pomlouvána.

68. Počneš-li nějakou věc dělati a hned z počátku se ti to nedaří, lépe učiníš, zanecháš-li toho, neb bude následovat mrzutost a jiné zlé.

69. Nechce-li v kamnech zapálené dříví hořeti, bylo ukradeno, neb jinak neapravedlivě nabyto.

70. Kdo má u sebe v oděvu zašitý čtverlistý jetel, nevěda o tom, ten pozná všecky kouzly a čáry jiných.

71. Bílí králíci v chlévě chovaní zapuzují z domu německé myši.

72. Kdo je mladý a malý, ať chodí na májový déšť, a ještě vyroste.

73. Kdo jí syrové kerlubí (brukev), dostane na hlavu vši.

74. Svítí-li slunce a prší, bude mnoho rzi na obilí.

75. Kdo jí tvrdý nevařený hrách, bude míti bolavou hlavu.

76. Pavouk, po kterém člověku leze, ten dostane brzo peníze.

77. Aby vrány makovice neklovaly, má šestinedělka po vršcích makovic roztáhnouti lněná vlákna a vrány na něj nepolítnou.

78. Uhodí-li Boží posel do domu, více stavení nechytí., než jen to samé shoří.

79. Kdo má nějaký bolavý oud, ať chytí májku, dá ji na poraněné a řekne: »Majko, májko, dej mi masti na mí bolesti; nedáš-li mi masti na mé bolesti, vhodím tě do kolomastí.« Ta vypustí žlutou šfávu, kteráž hojí.