80. Kdykoliv hrom uhodí, po každé letí s bleskem hromový klín, který stromy roztříští a lidi zabije.

81. Když jdou děti do lesa na jahody, by je hadi nepoštípali, řeknou vcházejíc do lesa: »Hadi, štíry, ještěrky z lesa, Panenka Maria s Pánem Ježíškem do lesa« a po třetí to řkouce, přidají: »A my s nimá.« Po tom se jim v lese žádný jmenovaný plaz ani neokáže.

82. Na den sv. Filipa a Jakuba berou čarodějnice hnůj z hnojišť, s nimiž potom dobytku mohou učarovat. Hospodář ten den před slunce východem vykropí svěcenou vodou všecken dům i vůkol a na každé dvéře napíše třikráte křídou můří nohu, aby žádné čáry přístupu neměly.

83. Na Štědrý večer vezme hospodář, na žádného nepromluviv, kousek vánočky, do níž zapíchne pazourek česneku, a dá psu, aby byl zlý.

84. Sv., Petr s Pavlem vyhánějí ze země houby.

85. Když peče hospodyně chleba neb koláče, tedy má před pecí vyskakovati, aby v peci také pečivo naskákalo.

86. Děti dozvěděvše se o ptačím hnízdě, nesmějí to povídati druhým dětem pod střechou, neb by ptáci více do toho hnízda, o němž se povědělo, nešly, a mají-li už v hnízdě mladý, ty by mravenci snědly.

87. Kdo se uhodil, že mu až boule naskočila, nechť ji hřbetem nože na křiž tlačí a boule se brzy ztratí.

88. Kočka, kdyby i s věže ji shodil, nezabije se, zůstane živa přece.

89. Komu se udělá růže (nátka), ať si vyžádá z kostela kousek velkonočn! svíce (paškálu), dá jej na žhavé uhlí, na to konopnou koudel a přes kříž dvě sirky, tím nakuřuje a stírá a ztratí se.

90. Hrobník, který se těší, koho bude na nový hřbitov prvního zakopávat, bude jistě on sám tam nejprv odpočívati.

91. Houby nejlépe rostou, když je žádnej nevidí. Spatří-li je kdo, hned přestanou růsti, neb je uhrane, a kdyby je hned nezebral, více ne-porostou, ale hnijí a dají se do nich červy.

92. V kulichu obývá prý duše zakleného člověka, a to tak dlouho, dokud druhý člověk nezemře, z něhož duše zase do kulicha na místo prvnějšího osvobozeného vstoupí.- To kulich dobře věstí, když se čas jeho vysvobození přibližuje, protož doletuje na blízko obydlí, kdež nemocný leží, který duši jeho vystřídati má, tam kulich na střechu a na okno sedá a žalostně kvílí, nemoha se dočkat vysvobození; jak nemocný zemře, ztratí se i kulich a je ten tam.

93. Stříkáš-li mokrou rukou na jiného, které kapky z tvých nehtů mu do očí do obličeje kápnou, tam se mu udělají pihy.

94. Krupobití v noci nebývá, ale vždycky jenom ve dne, dokud slunce svítí, když slunce zajde, přestanou kroupy padati.

95. Kdo tahá z vody topícího se, má jej sám za některý oud popadnouti a vytáhnouti. Neb chytí-li topící sám podanou mu ruku, neb jiný oud, drží se ho tak pevně, že zmodrá a potom zchromne ten oud.

96. Jak mladík má rád kočku, tak bude mít rád ženu.