97. Matka staršího dítěte může jiné mladší dítě kojiti, nikoliv ale matka mladšího dítěte jiné starší, neb by to starší onemocnělo.

98. Rány od psa lízané brzo se zahojí.

99. Takový oheň, který se od hroma rozňal, žádná lidská síla neuhasí, pouze uhašen bývá mlékem.

100. Kdo vypíchá pěnicím oči, budou mu lépe zpívati.

101. Nechá-li někdo po ohni žhavé uhlí a odejde, má nad tím uhlím ďábel moc a cosi zlomyslného způsobí.

102. Kdo chce nějakou budovu stavět, a žádá si přes celý čas stavby pěkné počasí, zadělá do chleba živou žábu a zakopá ten chleba do základu toho stavení, i bude jasno, dokud se bude stavěli.

108. Ráno na Štědrý den dá se na stůl bochník chleba, který tam musí zůstati přes celé svátky, aby byl celý rok dostatek chleba. Kdo nejdřív na Štědrý večer od stolu vstane, ten se nejdřív z domu odebere, buď na cestu, do manželství neb do hrobu.

104. V prosinci vylíhnutá prasátka nazývají vlénové a neradi si je hospodáři k hlídání nechávají, že prý se nikdy vlčňata nepodaří.

105. O červených (velkonočních) svátcích snědí první vejce dva, každý půl a kdyby z nich některý toho roku zabloudil, ať se rozpomene, s kým to vejce jedl a přijde zas na pravou cestu.

106. V květnu stavějí mladíci dívkám máje. Jak ji dívka nejprve postavenou spatří, běží ji s vodou zalít, aby v květnu deště nechyběly.

107. Na Štědrý večer pouštějí v světnici prsteny, kam se pokulí; jest-li se kutálí ke dveřům, znamená to dívce svatbu, mužským cestu a služebníkovi odchod z domu.

108. Též rozsvítí všickni domácí kostelní svíčky, an si každý svou poznamenal. Komu svíčka nejdéle hoří, ten bude nejdéle živ; komu rovně hoří a neteče, ten bude míti pokojný život; teče-li svíčka, znamená nespokojenost, neštěstí.

109. Když na hod Roží Velikonoční všemi zvony zvonějí, jdou všickni domácí do zahrady se modlit, aby bylo hojnost ovoce.

110. Kdoby chtěl o pomlázce vyhoditi vejce ode dveří oknem ven, vejce nikdy do okna, ale vždy vedle vrazí.

111. Koho nebolí způsobené rány, ten brzo umře.

112. Na Květnou neděli sněz tři jívové kočičky, při mši sv. posvěcené a buď jist, že nedostaneš ten rok zimnici.

113. Když se vozí ve žních první obilí do stodoly, musí hospodář první na voze srovnati a na žádného nepromluviti na poli, ani v cestě ani v stodole, třebas by zvrátil. I nebude míti myši v stodole.

114. Na sv. Filipa a Jakuba vezme se svěcená voda a z tvrdé slámy se udělá víšek, ne kropáček a kropí se osení na poli z rohu do rohu, a uprostřed, kde se pole křížem přešlo, ten kropáček se zastrčí špičkami vzhůru, a do každého rohu strčí se kousek kočiček jívových od Květné neděle, neb skořápky od pomlázkových vajec, a pšenice nebude černá, snětivá.