str. 2
vům, které působily na vkus jedince neb třeba celého pokolení v některé dědině.
Tu stojíme před otázkou vztahu slohového umění k umění lidovému a také před otázkou vztahů napodobivosti k samorostlé tvůrčí činnosti a před úlohou, vystopovati, z jakých cizích prvků naivní tvůrčí cit Vyvodil nový svérázný celek, před otázkou, které ovšem již mnozí z našich vážných pracovníků se dotknuli.
Sein tam jest ještě i dnes možno stopovati, jak vnikaly praménky cizoty, jakou měrou cizota se přizpůsobovala, dokud původní selská kultura pevnou hradbou se jí opírala, jak cizota se počala vtírati zjevněji v tu chvíli, v kterou tvořivost pozbyla síly cizí vlivy si přizpůsobovati. Někde vedl proces ten k poměštění, někde k ovšednění zevních forem života, — probádání těchto pochodů úpadkových v různých krajích jest velice žádoucno. Z té příčiny jest také na místě, když se sbírají a uchovávají též práce z takových period lípadku — tane mi na př. na mysli sbírka východočeského nábytku v museu chrudimském, kde sestup od kusů asi 100 let starých ku posledním na vsi malovaným, někdy z let čtyřicátých, jest nesmírně poučný. Z některého kraje lze ještě sestaviti celou stupnici vývoje iorem, jak to na př. při studiu rouchy jihočeské provedl prof. Koula.
Bádání národopisné vyneslo během doby na jevo mnohé podrobnosti, osvětlující výtvarnou práci lidu. Avšak materiál ten jest rozptýlen, mnohé vzá'ené zkušenosti ani nebyly zpracovány; jako na př. vše, co zesnulá Valtrová vybádala.
Bylo by třeba si získati přehled všech podrobností, které jsou sneseny a mezi nimiž jest mnoho vysoce cenného materiálu, který dnes by se již ani na místě sebrati nedal. Vedle toho ovšem by bylo žádoucno se ujmouti soustavné práce, čelící k zachycení a zaznamenání všech stop a zpráv, majících vztah k výtvarné práci našeho lidu. Pracovníkům na venkově by mohl — snad ve formě dotazníků — býti dán návod, čeho by jim bylo si všímati, co zaznamenati, co zachytiti, po čem se píditi.
Pokud výšivek a krojových součástek jimi zdobených se týče, šlo by asi o toto:
I. Provádění výšivek. 1. Pracuje se dle starých vzorů v zásobě chovaných neb vymýšlí se každý vzor znova? 2. Které výšivky pracují se bez předkreslení a co je v tomto případě při práci vodítkem neb pomůckou (počítání vláken, točení šňůrky kolem palce a pod.). 3. Jak si počíná vyšívačka, když vzor si kreslí na látku, kreslí od ruky a od oka neb užívá pomůcek, kreslí celý vzor najednou, po částech, jen hlavní tvary? 4. Jak se výšivky provádějí a pomůcky k práci (rám vyšívací a p.). 5. Terminologie způsobů práce.