přesazení s lukama nebo s senem a votavou. Přijde-li někdy zase kommissí a bude měřit pořádně pole, tehdy přijde lid ještě do větší usedlosti. Protož by záhodné bylo, aby jedna každá vrchnost z polí, kdekoliv se státi voda a vokal vyvedsti může, luk nadělati kázala. Tak aby polí jen toliko tolik bej válo, co v rulle jest. A tudy by sobě lidi k počtu vozů sena, v rulle vysazeného, pomohli, dobytka by více chovali a ostatní pole lepej zdělávali a užívali.

Jmenuje Světecký určité doklady, že dlužno pozemky znova měřiti a poddaným rozměřiti: O přírostku polí přes rollu de anno 1748. Ve Vlčicích, Kornhouze (Mšec) a Postelberku (Postoloprty) jsou pole pořádně dílem změřeny, taky na Hluboký, dílem taky na panství třeboňském. A na témž panství třeboňským se spatřuje neb vynachází, třetí a čtvrtý díl více než v rolle' de anno (z roku) 1748 jest. Mimo statku Bzí, Hamru, Zborová a Němčic, stojí panství třeboňský v rolle takto: Polí a zahrad 35,562 strychy, 2% věrtele; ladem ležící 618 stryehů, 78 věrtele; pustý a zarostlý 3263 istrychů, 17/S věrtele, lesů 5;369 stryehů. Činí 44833 strychu, 1 věrtel. Přes to počítám jen čtvrtej díl, činí 11,208 stryehů, 1 věrtel. Suma obojího 56,041 stryehů, 2 věrtele. Ať se počítá na jednoho pololáníka -mimo luk 30 stryehů, činí 1868 polo-láníků, aby každej platil za robotu 10 zl., vynášelo by 18,680 zl. A ten užitek dvory ani ve 4 letech zdeť nevydávají. Vezmouc k tomu svrchu psané statky, vycházelo by za roboty z gruntův rullárních na 21000 zl. A vezmouc k tomu one, které by zdělány byly z dvorův svedených, pěkná suma a tolik by odtud vycházelo, co teď panství třeboňský vynáší.

A znova se vrací Světecký k oblíbenému důkazu, že panská oůda mohla by se rozděliti mezi lid a s jakými podmínkami: Zbytek polí a jinejch gruntův přes rollu de anno 1748 vyplejva-jící, kterak by se imohl pro vrchnost ukrejti.

Kdyby malé živnosti, co by mohl sedlák obstáti, dělali, byla by příležitost, aby se tu panský zmíchaný grunty přidaly a promísily. A když by přibylo sedláků, přibylo by taky ouroků a do těch by se na ten zbytek nejakej malej úrok přiraziti neb vraziti mohl a tím lepej by se to dalo udělat, když by se robota svedla a tu by v sumě (se) sedlákem by jednáno bejti mohlo, co za všechno do roka dá, A tak by nevěděl, z čeho platí. To by fcakv muselo bejti v farnosti tak dlouho, dokavad by hospodářové přítomní i děti nevvmřeli. Nebo sedlskei lid, ačkoliv jemu snáze ourok malej, nežli kontribuci velkou jest platiti, přece kdyby nějaká kommissí přišla, by se na to potahovali, že jsou to grunty gruntovní a pod kontribuci patřící. Tu by tehdy ob-vzláštní přísahy bv bylo potřeba. V tom punktu všechnu tajnost míti a urbář ten by obvzláště musel- bejt opatrován.