Předchozí 0073 Následující
str. 70

Nesouhlasili všichni úředníci na Třeboni i jinde po1 panství Schwarzenberském s návrhy Světeckého, obávajíce se, že budou propuštěni. Světecký často ve svých rukopisech brání se proti těmto podezřívavým námitkám a znova pokouší se dokázati, že svými návrhy hájí zájmů velkostatku, jemuž oddaně slouží. Obšírně se rozhovořil v návrhu: »O svedení dvorův a pronajímání jinejch panskéjch gruntův«:

Budeť o tom bez pochyby řeč a úředlníci nedospělí se budou mému projektu na odpor stavět tím, že takové grunty od svedených panských dvorův by mohly v časech budoucích pod kontribucí přijíti, jak na statku bezským přišly. Ale to se stalo skrze neopatrnost úředlníkův, kteří nařídili těm lidem jinejm zároveň kontribucí do důchodu kontribučenského odváděti a potom taky, že při kommissí rectificationis to dosti nevyjádřili, že jsou to grunty panský, anobrž tak dobře ty, jako jiný grunty fassionirovali (odhadovali). Teď ale již takového nebezpečenství není. Předně všechny dominikální grunty mají své obvzláštní knihy. Za druhý jsou fassionirovaný k dominikální iisedlosti. Za třetí, ubezpečejí se počty důchodenskými. Za čtvrtý, mohou se poznamenat v rolle rurallní. Za páté, mohou se při berní v Praze dát zaznamenat. Za šestý mohou se ujistit dekami zemskými.

Počty důchedenský panství třeboňského ukazujou, co za obilí se ze dvorův trží a kdyby neibylo nájmu ze mlejnů a úročního obilí, snad by ani krejcaru do důchodův za obilí nepřicházelo. Všechno téměř vyjde na deputáty a dobře zní a jest pravdivý -německý přísloví: Was der Pflug gewint, das frisst das Gsind (Co pluh získá, to zpotřebuje čeleď).

Protož mnohem více užitku za roboty vyjde, když se dvory svedou (zruší) a z nich sediaci nadělají. Na sta vesnic jest na pa,nství třeboňským se Bzí a Hamrem počítajíc, v každej vesnici jednu proti druhej veemouc 10 lánů. činí 1000 lánů, z lánu 24 zl. za robotu, činí čistého užitku 24.000 zl. Dvory všechny čistého užitku sotva asi 4000 zl. vynášeti budou. Šafářům a mlatcům nelze bejti možná dosti moudrým, a by sebe pilnější ťiředlník byl. Klasy se na poli řezávají v prostřed poli, kde to úředlník nevidí, aby šafářky více j drůbeže mohly vychovat. Obilí mladý neb osení též se žne, "aby krávy šafářkám více užitku dávaly, Ze stodoly mlatci i s šafářem vždy kradou. Příkladů jest na tisíce. I taky zloději na sejpkách bejvají, A sedlačení patří pro sedláka, kterej k tomu stvořen jest, a ne pro pána, kde hospodářství skrze mnohé ruce jde a všudež něco mezi prsty zůstane.

Při svedení dvorův by taky dálejc toto opatření se státi mohlo, kdyby v časech budoucích zem chtěla nějaké jinší zřízení a řád učiniti, že sobě tu vrchnost tu moc a právo zanechává,


Předchozí   Následující