svedený dvory zase do nynějšího nebo předešlého způsobu při-védsti. Kdyby vrchnosti dvory svédsti nechtěly, tehda ať aspoň je bez roboty pronajmou. Nájemník, kterej sobě lidi a potah sám chovati může, brzo tolik nájmu dá, co až posavad dvory s robotou dělané vynášely, a protož tu na obojí způsob může bejti projektirova.no.

Někdo taky řekne na odpor: Když se dvory svedou, odkud' vrchnosti pro potřebu svou drůbež, máslo, butr, mlíko a smetanu bráti budou. Odpovídám: Kde to vše berou ve Vídni nebo v Praze! Za peníze všeho hojnost se dostane! Přes to všechno to může bejt u podanejch vyjmuto, aby v jistým platu pro vrchnost a potřebu její odváděli na povinosti své, kdežto nejenom vrchnost se může zaopatřit, ale také zbytek se může prodat. Mám za to, aby každej poddanej b vi zavázán ročně 50 žejdlíkův másla a po 20 kusech všelijaké hlůzy (drůbeže) odváděti, žeť by to mnohem více vyneslo, nežli se na tento čas ze dvoru pro vrchnost bere.

Znova a opět široce, dokazuje Světecký výhody při »svedení (zrušení) dvorův«. Kdyby vrchnosti se nechtělo do svedení dvo-rův, tak je může pronajímat bez roboty. Jistě větší užitek, než posavad bude míti. A když budou lidi bez robot, nájemník dosti nádeníků a voráčů dostane, když by nemohl svým potahem a čeledí dostačiti. Lidi poddaní by odtud sobě pomáhali na platy; ale však mnohem užiteěněj jest, dvory panský svédsti a lidem proti úrokům osaditi.

Proti námitce úředníků, že by neměli pak služby a neměli z čeho živu býti, dobromyslně rozvažuje Světecký, jak by byli jinak zase a výhodně zaopatřeni: »0 potřebnejch a nepotrebnej ch úředlnicích a služební cích«: Jestli se dvory svedou, není třeba na panství třeboňským ani truhláře, ani koláře, ani kováře chovati, nýbrž co od takových řemeslníkův pro záimek jest, na to se může kontrakt ,s takovýma řemeslníky v místě učiniti. Na takovým panství jako panství třeboňský jest, potřební ouředlníci tito: hejtman, důchodní, purggrabí, kterej na rybníky a poddaných hospodářství by měl pozor dáti, obroční, kon-tribuění, podfišmejstři s pěšákama neb lovci, klíčník a spolu sklepník nad víny, polesnej, forstmistra jednoho jest dosti pro všechny knížecí panství, sirotčí, kterej by nápady sirotčí spravoval, flusař (dozorce nad výrobou drasla). Jeden kancelárskej, jeden písař, kterej by pro všechny ouřady počty přepisoval. Gruntovní a správce nad urbářemi by potřeboval dobrého písaře, aby se urbářové vzdělaly.

Když by byly svedeny dvory a roboty, nebylo by na Bzí žádného úředlníka ani písaře třeba. Jednoho musquetira neb exequenta dosti by bylo na takovém panství, když by dvorů nebylo a robot. Kdyby se zařídily panství podle mého mínění, bylo