by třeba sem tam úředlníkův jinších, kteří prve nebejvali.

0 tom, dá Pán Bůh, dále j psáti se bude, podle povážení potřeby.

Pod záminkou, že by roizmnožením lidu na rozdělené panské půdě přibylo lesních škůdců, zamítali úředníci návrhy Svě-teckého. Brání se proti podobným přetvářeným obavám ve stati »O osazování více lidu«: Sprostáci představení, iiředlníci, praví: když se lidi osazujou, že více zlodějů jest do lesů, a tím svým hloupým smyslem nechtějí do ničehož! Ale medle, když se lid tohoto času velmi množí, kam pak jej, hlupče, dáš? Na maso se nehodí! A jestli mu živnosti neopatříš, kdyť bude tím více zlodějů na jiné věci. Místem lidi nemají lesův a přeci jsou živi. Ne-plejtvej s lesem a haj mladý a vštip lesy na místech, na pole nehodících, bude dříví dosti k potřebě. Jest taky více žebráků a povalečů, když se jeden každej nejakou živností nezaopatří.

Dojímavá starostlivost Světeckého1, aby inikdo »nepohořel«

1 pak při rozdělování polí na stejné díly: Jakož při. každým místě a vsi není gruntův stejnejch, aby jak jednomu, tak druhému stejnejch, dobrejch, prostředních a špatnejch gruntův se dostati mohlo, nýbrž musí se někomu některej špatnější kus trefiti, kterej se ale návozem a dobrou zemí a blátem dobrým může napraviti: protož bych z>a slušný znal bejti, aby všichni ostatní usedlí byli povinni takový, toliko jednomu sousedu připadnutý, nejšpatnější grunt, návozem,, blátem a dobrou zemí tak dlouho napravovati, pomocti, až by se jinejm vyrovnalo.

Námitky odpůrců návrhu na rozdělení půdy mezi lid nespokojily se pouhým hájením posavadního poměru mezi vrchností a poddaným lidem. Světecký byl obviňován, osočován a místo odpovědi znova číselně a prakticky probíral svoje návrhy, na diikaz» že to poctivě myslí, bez nároků na zisk, jen na prospěch svojí vrchnosti.

Rozepisuje se o tom podrobně na několika místech: Poznamenání otázek k vyvedení projektu mýho. 1. Vejtah. co panství v posledních několika letech užitku vynášely, obzvlášť od počátku nové usedlosti. Takový vejtahy obyčejně při každým panství vvbotovenv isou. — ?¦. Stáleich platů veitah na jeden rok z počtiiv neb urbářů. — 3, Veliký auantum rolle de anno 1748 jest in summa a kolik possessorů (majitelů) na něj, s rozdílem quan-tum co láníků, Vi a K láníků. — 4. Vejtah skrze několik let, co dvory vynášely po srážce vydání a robot, protokol roboty ukáže. — 6. Vejtah skrze poslední léta, co pivovary vynášely. — 7. Vejtah, co dosavade za robotu lidi platili. — 8. Vejtah, co jest k zůstávati nechajícím panským věcem roboty třeba. — 9. Vejtah z dominikální fassí, všechno to ukáže, co zpředu jsem zaznamenal větším dílem a v krátkosti. — 10. Jsou-li místa jaký pro ]esy, aby se vzdělávaly, kde jich málo jest; to jsou místa takový.