kde malej neho žádnej užitek se. bere. — 11. Vejtah, co jest daní královskejch. — 12. Co se platí za 1 strych pole, když se pronajme. — 13. V jakejch klassích neb dobrotách každá ves postavena jest.

O vyvedení projektu: Snaže se nevyvede projekt, jako když projektantu exequirování (provedení) jeho se odevzdá. Nebo věc známa jest, že projektání jsou skrze nebo pro zlý projektanty všichni v ošklivosti a nepřátel a protivníků mají velmi mnoho. Žádnému se do exequirování nechce a kde může co zkazit, to velmi rád udělá, aby jen projektanta mohl konfundirovat a věc nemožnou udělat. Naproti tomu majíce projektant dobrej v tom svou passí a radost, všechno praetice snadno od ruky mu jde.

Já jsem mnoho věcí dobrejch udal. Jsou dílem od knížete resolvirovaný (vyřízeny, schváleny), ale žádnej jich neexequi-ruje, dílem ^ale zůstaly ležet. A tak škoda jest něco projektiro-vati, když projektant sám to nemůže vyvédsti. Pak jeden každý, který sám dohlížeti nemůže, měl by nařídit úředlníkům svým exequirování pod ztracením služby. Potom by to přeci, ač s nechvíti, šlo.

Na trojí spiisob se miiže per columnas (sloupci) projekt učinit, aby se ukázalo a hned do věcí padlo, kterej lepší jest: Jeden, co by panství vynášelo, kdyby se dvory a ovčíny svedly. Druhej, kdyby se statky pronajaly. A třetí, jak by bez toho- obojího, kde co zvelebiti neb meliorirovati (zlepšiti) by se mohlo. Hlupcům a zlostníkům při tom jedno druhý nemožný se bude zdáti, však ale projektant, když bude mít moc sám disponirovat, s Boží pomocí všechno možný udělá.

O svedení dvorův poplužních neb panských: Někdo řekne: Svedu-li dvůr panský a nadělám z něj sedlákův, trefí se, že shoří, nebo že mu potluče a tudy že musí vrchnost platy své prohlížet na 1 rok a 3 leta. Na to se odpovídá, že všemu takovému neštěstí i taky dvory panský jsou podrobený.

Začátek nového hospodaření podle Světeckého mohl býti zahájen úpravou tak zvaných »jiter« poddanému lidu. Jasně po-učuie o tom Světěcký v článku »O lepším užívání jiter a jinejch panskejch gruntův a lesův«. Mnoho gruntův vrchnosti zanechávají poddaným svým pod úrok, jenž se jitra jmenují; jako ku příkladu na panství třeboňským, berouc z nich po 2, 4, 6, 8, 12, 18 kr. od. strychu. Kdyby se k nim sedlský dvorce a chalupy pro nádeníky a řemeslníky stavěly, trojnásobnej užitek by vrchnosti i více vzíti mohly. Jedno by se grunty takový lepej zdělá-valy, když by je držitel při rukou měl. Ze suchoparnejch luk by se mohly pole dělat a odtud zbejvající luka poďkalovat a na-lepšit. Mnoho set strychu se užívá za pastvišťata, z nichž by mohly pole a luka bej t i. Naproti tomu, kde lesy jsou zrostlý,