pastvišťata by se pod plat mohly vykázati, i taky co třeba od předešlejch, na luka a pole nehodících, by se zanechati mohlo. Na panství třeboňským a jinších mnoho lesův mokrejch a ma-rastův se vynachází, les tu neroste a naroste-li, pro mokro zase brzo uschne. Z těch by se mohlo pod plat luk nadělat a zvěř by měla na nich taky spolu pastvu, když tráva mladá jest.

Každej hospodář, jitra mající, rád by k starosti sobě chalupu a stránku na jitra stavěl, aby tu při menší starosti živ bejti a hospodářství své pod kontribucí stojící, mladším' odevzdati mohl. A mohlo by se taky tak zříditi, aby vždy starý hospodářové na jitrách se živili a od jinejch, pod kontribucí stojících gruntův, k skrácení hospodáře žádnejch vejměnků neměli. Co by ta jitra a grunty na každém místě vynesly, mohlo by se snadno vypočítat. Kde jest divisor na kontribucí 100 strychu, tu vypadá na strych kontribuce 36 kr. Kde jest divisor 111 strychů, vypadá 3249/111. Kde jest divisor 95 strychu, vypadá 38 kr. atd. A podle toho by taky ouroky z jiter se mohly zříditi. U Hor budějoviskejch jest starej zámek, k panství hlubockému patřící. Při něm jsou políčka, které se každý rok pronajímají a z těch se platí, které ouhorem neleží. Z téhož zámku by několik příbytků mohlo bejti a ty pole se k nim dáti na zahrádky. Užitek daleko (lepší by to vyneslo).

Kterak se jitra a jiné, pod platy zanechaný panský grunty lepej mohou užívati1? — Na panství třeboňským jde na tento čas za příjem 1505 zl. 30 kr. 5% den. Kdyby se z nich sedláků a chałupniku nadělalo, tehdy by mohli užitku vrchnosti vynášeti, co následuje: Ze 185 strychů polí, classis primae (první třídy), b vi o by 26 pololáníků, jeden a jeden aby platil ze strychu pole 40 kr., za robotu 10 zl., ouroků a vejrunků domovních po 3 gr. a. k tomu aby každý vypil do roka půl sudu piva, tak by dal užitku 35 zl. 30 kr., facit (činí dohromady) 923 zl. ze 1192 strychů polí. Classis secunda (třída druhá) bylo by 40 pololáníků, ze strychu pole aby platili po 35 kr., za robotu po 9 zl., úroků a vejruinkii po 3 gr. a půl sudu piva na jednoho počítajíc, činí Í280 zl. ze 996 strychů polí. Classis tertiae (třída poslední, třetí) bylo by 35 pololáníků, aby platili ze strychu pole 30 kr., za robotu 8 zl.. úroky a veirunky 3 gr. a xá sudu piva, aby každej vypil, vypadá na každého do roka 28 zl. 30 kr., v sumě 940 zl.

Sjezd národopisných pracovníků, pořádaný péčí Národopisné společnosti československé, bude o letnicích 1924 v Praze. Přihlášky: Národopisné museum, Smíchov, Kinského zahrada.