zpíváme! A to připojovali ke každé sloce dosti dlouhé této ko-lední písně. Těšili se štěstím, že božstvo zavítalo do jejich do^ mácností, doufajíce, že po celý ten měsíc budou míti štěstí, zdraví, zdar na všem všudy. Lid dával božstvu Bel při těchto obchůzkách rozmanité dary jako desátky, na znamení, že jsou jeho ctitelé, aby jim šťastně řídil všecky věci. Kněží pohanští tyto dávky, věnované božstvu Bel, přijímali, sobě ponechali a z nich odvozovali dávky obvyklé ve svůj užitek a požitek, Uí-kalo se kalendují (kolendisant), to jest, v prvních dnech měsíců jednotlivých (in Kalendis) takovou chválu a poctu vzdávali božstvu Bel po domech. Když byli Čechové pokřtěni, křesťanští kněží nechtíce pohanský obřad onen zničiti, volili střední cestu, obřad zachovali, ale změněný po kresťanskú. Chodili také na začátku měsíce po domácnostech, ale místo pohanské modly Bel nosili kříž s umučeným Kristem. V ko-ledním zpěvu zaměnili staropohanské Beli, Beli v starodávné úsloví české: vele, vele, což znamená, velmi. Tento obřad uržo-val se až do sv. Vojtěcha, který měsíční tyto obchůzky zrušil. Aby pokřtění Čechové nezachovávali při měsíčních obchůzkách v prvních dnech každého měsíce obyčeje pohanské, ustanovil sv. Vojtěch, aby obchůzky s křížem konali kněží jednou jen za rok, na vánoce, na Štědrý den a v oktávě jeho, kdy se Kristus narodil, než v měsíčních obchůzkách na počest božstva Bel. Změnil sv. Vojtěch také název. Místo »kalendisare« (Kalendae, začátek měsíce) změnil jméno: colendisare od colere, uctívati Krista v památce jeho narození, ne v prvních dnech měsíce (in Kalendis). Zpěv k božstvu Beli, Beli nahrazen zpěvy prorokův o příštím mesiáši. Místo modly dřevěné nosili kněží ostatky svatých a kříž. Ze slova colendisatio vzniklo slovo koleda, označujíc jednak poctu novorozenému Ježíškovi tímto obřadem, jednak značíc dar, který se udílel při koledování. A tak se udržuje koledování doposud. Kéž se jen nepromění chvála Krista Pána v hříšnou žádostivost peněz.

Podle světského zvyku, když se narodí syn královský, hned se rozběhnou poslové do měst, do tvrzí, do osad, zvěstovat, že se narodil dědic trůnu. Poddaní, obyvatelé s radostí posly vítají a jejich utěšenou zvěst odměňují dary (koláči). Podobně při narození Syna Božího, Svna krále nejvyššího. Boha Otce, kněží a žáci jako poslové Boží chodí po domácnostech křesťanských, zpívajíce, zvěstujíce, že se narodil Pán celého světa. Křesťané radostně poslouchají jejich chvalozpěvy, častuií vítané posly, peníze jim dávají, aby po celý rok mohli se věnovati službě Boží. Lid zbožně kleká před křížem, vyznávaje, že jest poddán novorozenému králi a jeho svatým. Jako před králem, nesou před svatými ostatky a před křížem světla, svítilny.