Před více jak šedesáti roky slýchal jsem na přástkách v advente ve své domovině pod Cerchovem opětovně vyprávěti o »Skalníkovi«. Že prý jest to světelný chumáč letící noční dobou vzduchem a zapadající v neznámá místa. Světelný tento chumáč považován za skalního ducha, vylétajícího nepochybně ze sousední chodovské skály. Odtud název Skalník. O Skalníkovi všelicos se vyprávělo. Jednou prý chasníci ukradli ve kterémsi statku ucháč (krajáč) s mlékem, rozumí se, že v noci, a chystali se mléko vypíti, když tu objevil se v temnu nočním Skalník v blízkém sousedství chasníků. Tu prý jeden z nich zvedl ucháč do výšky a zvolal: »Skalníku, napij se také!« V tom okamžiku spadlo s hůry do mléka cosi nepovědomého a Skalník zmizel. Mléka však nemohli chasníci píti, bylo hořké a k požívání nezpůsobilé. Zvěčnělý můj otec mně vyprávěl kdysi, že on Skalníka sám také viděl. Zda-li pověsti o Skalníkovi pod Cerchovem dosud se udržely, nevím. Zdržoval jsem se v posledních letech v rodném kraji jen málokdy. Ale pouhá smyšlenka Skalník přece jen nebyl. Četl jsem po letech v jistém německém přírodnickém časopise článek, který Skalníka uznával a vyložil. Ovšem ne jako ducha, nýbrž jako zjev přírodní. Prý to jsou sloučeniny fosforové, které na bahnitých místech explosivně z bahna vylétají a světélkují. Zajímalo by mne věděti, zdali vypravování o Skalníkovi také jinde v Čechách bylo známo, po případě, zdali po dnes se udrželo.

U »Králováků« (psal jsem o nich v řadě statí v Národní Politice a ve Venkově), potomků obyvatelstva pohraničního Královského hvozdu (lesa), opatřených výsadami od panovníků českých, zpívají se na vánoce koledy, zajímavé nápěvem i obsahem. Hlavní psada Stachy celý rok se těšívá na tuto koledu:

Ať je mráz a hodně ledu, v teple zpívejme koledu, víte, čas je krátký, za dveřní a jsou svátky, narodí se děťátko, Ježíšek, Jezulátko; malované jesličky

budeme mít, dětičky. — Honem, děvčátka, dělejte, práce vaše dokonejte, víte, čas je krátký, na oknech jsou kvítky, mráz je, přijdou svátky. Zima není nic zlého, mnoho má příjemného: ' Mikuláš a jesličky nastanou nám, dětičky. Andílkové zazpívali, pastuškové pospíchali, do Betléma přišli, Jezulátko našli, položené v jesličky, zpívejme mu písničky; pojďte, poiďte, dětičky, na ty krásné jesličky. — Tam Ti nesou skvostné věci, Tří Králové v pokladnici, za krále Tě chtějí, u jeslí klečejí; prostý