pracuj eine, máme těžký kladiva. Ta neděle, krátká chvíle, ta se dobře nam daří; tu se pěkně vystrojíme, chodíme jak písaři. Spannama se vodíme, po Iioäpo-flacii ciiouinie — a K.uyž prijüe pondělíčko, zas do šachty musíme. Náš milý Ježíšku, když nemáš kožíšku, neseme ti uhlíčko, abys zatiřai těiiCKO.

Sedlák se snopkem obilí, slámy: Všichni nue se mne ptají, «o jsem já zač, co jsem já zač a já jsem jim odpověděl, že jsem oráč, sedlák oráč. Nejsem řezáč ani sekáč, šidlař, mydlář, mlynář, vidlař, ani motovidlář. Ježíšku, nynej, dřímej.

Zahradnice s košíčkem kvetín: Já mam pěknou zahrádku, já mám pěknou zahradu. Rostou taní v ní růže, žádnej k nim nemůže. Já fialky, růže utrhnu, do Betléma poběhnu, dám Ježíškovi do jesliček, aby se vyspal u kytiček.

Pekař (veze na trakářku velikou vánočku): Preelíkář a. pekař peče preclíky, housky, ušti-puje kousky; pekařka mu pomáhá, aby byly hodně malé, uštipujou oba dva. Tobě, Ježíšku malý, neseme dnes dary, vánočku, housku štědrovnici, abys hladem neplakal v noci.

Myslivec (s ručnicí, s brašnou, S karabáčem, kouří z dýmky}: Ach, což jest hezká věc, že jsem já myslivec. My jsme švarní myslivci, máme svoje psy a psy. Jeden dělá: haf, haf, haf — a ten druhý: ůaf, ňaf, ňaf. Hola, hola, hola, jen v lese srdce myslivce se třese. Ať vítr fouká, bouří, jen když má dýmka pořádně kouří. Zastřelím já srnku, jelena — ponesu Ježíškovi do Betléma.

Poustevník (pří vchodu rukou požehnáva): Já jsem poustevník, muž svatý. Přiletěl mi za okno ptáček jeřabatý. Přiletěl, zaťukal, radostnou zprávu dal. že se Kristus Pán narodil, štěbetal. Uvítejme Jezulátko plesáním a písněmi: chvála Bohu na

výsostech, pokoj lidem na zemi.

Kolednice: Pánbůh zaplať za koledu, pane hospodáři! a vám taky, paní hospodyně! ať se vše daří, co máte na poli, v zahrádce, na roli; slívky, jabka, pšenice, žito, jařice. Každá kůra po třikrát do roka ať kuřátka má, každá kachna ětyrykrát do roka ať kačátka má; kůra praví: kur, kur! a kohout: kykyryky! ať máte plný dvůr.

Rybář (nese v síti ryby): Jsou, jsou na potoce ryby, ráčata, jsou, jsou na potoce raci. Půjdeme na ně, vybereme je při měsíčku v noci. Ryby, ryby, ryby, rak, rak, rak! uděláme my to tak, tak, tak. Ušijeme na ně sobě sáček, uhlídáme, chytili se ryba, ráěek. Vem, veni, má panenko, mošničku, vem, vem, má panenko, mošnu. Já malinkému Ježíškovi rybičky, raky na rendlíček, aby se na-papal Ježíšek, do kuchyně pošlu.

Dráteník (vyjde): Dajte hrnce dratovac!

Kominík: Máš-li pak, dráfe-níku, pas? D.: Já mám dost dlúJiý vlas! K.: To vidím, ale máš-li pak povolení na chození a máš-li na to pas? D.: Pas? Ten já mám kolem brucha Odkáže na břicho)! K.: Drátení-čku, to taky vidím. Jest-li mi neukážeš hned pas, dám tě zavřít do arestu! Ď.: Ale, ale, mi-lospanko. Šak já ten pas neskrývám, tu je na bruchu. Sú na ňom gombiky, knoflíky a pekné kovanie. Taky tam mám knížečku, svaté obrázky a od našeho pana úradníka služného takovej velký papierok, že všady možem chodit! K.: To máš štěstí, braťko, sic bych tě byl odvedl do šatlavy! D.: To, mi-lostpanko, bych išol sebú, kedy milostpanko by išol taky. (Společně oba:) Ale nyní pospíchejme, do Betléma půjdeme, k jesličkám si klekneme.

Mlnnář (ne«e pytlík mouky a pytlík krupičky): Mlynáři jsou