Předchozí 0098 Následující
str. 95

Kolednice (nese jesličky neb obraz narozeni ťane, postaví na stůl v pozadi): Slyšte nyní, lásky plní, křesťanově roztomilí, budem zpívati, koledovati, Ježíška na svet vítati. V itejte no, manželové, vítejte ho, sirotkové, vítejte, vy vdovy, v nouzi ztrápeni, Jurista, Pána narození, l^ezi v jeslech Jezulátko, krásné spanilé pacholátko, vůl a oslíček ho zahřívají, Ježíška na svět vítají. Ani chatrnou peřinku, leží tam na seně v chlévku a to v bídných jesličkách, ani ne v plenčičkách. Přišli mu hrát po chudobě, Aatoš měl dudy při sobě, Josei s píšťalou, Bartoš ' s húslama hráli krásnému Ježíšku. Baltazar nesl berana s ohnutýma rohama^ za nim Františka nesla v košíčku krásná jablíčka Ježíšku. Miluška mléka džbánek a Zuzanka povijánek, trošku krupičky nesla Maruška na přivítanou Ježíška. Pepička nesla pár vajíček, Voršilka zas pár hrdliček, Evička také, chudobná panna jen Ježíška líbala. Nad tím radostí Maria Panna srdečně si poplakala a svatý Josef dary přijímal, před Ježíška pokládal. — (Obrácená k obrazu:) Protož my všichni Ježíška vítejme, jeho slavné narození ctěme a chvalme. Ježíšku, pro Tvé narození slavné Tebe žádáme, odpusť hříchy, nepravosti naše, které pácháme. Z této pak slzavé smrtelnosti přiveď do radosti, v království věčné, místo bezpečné. — (Klekne, sepne ruce): Před jesličkami poklekněme, již se pousmějem i poplačeme. Smutku, pláče hoden jest ten, který narozen jest. Dudy, píšťalky naštemujeme, očička Ježíškova rozveselujeme. Kozve-selíme se tím také sami — Ježíšek novorozený budiž s námi. Amen.

Kominík (přijde): Já jsem chasník kominický. Na to, Ježíšku, nic nedbej, že jsem celej černej. Já jsem černý kominík, chci já se oženit. Nechce mě

panna žádná, že jsem černej jako vrána. Musím si vdovu vzít. Já jsem kominík tuze veselý. Když já lezu do komína, kde visí tučná uzenina, kuchařka na mě buble, že jí padají saze na nudle.

Ponocný: Já ponocný mám hůř než pes, musím hlídat ves. Pes do slámy někde vleze, zaspí zloděje, když leze, a já svou holí, hájím stodoly. Jiný směle spí, u rodiny svý; jiní mají dobrý bydlo, a já musím jak strašidlo po vsi choditi a psy buditi. — Hlasem napodobí troubení: Hút, hút (dvanáctkrát) \ Pak vážně, zpívavě: Chval každý duch Hospodina, i Ježíše jeho Syna. Odbila dvanáctá hodina. Opatrujte světlo, oheň, ať není žádnému škoden. Odpočiňte s Pánem Bohem. Desátá hodina a první čtvrt, mnohým lidem nese život a smrt!

Kolednice: Nejprv, pane hospodáři, ať se voli, ovce daří; co jste prodali ze stodoly, dejte groš, dva do toboly. Ten rok velmi šťastný bude, obrodí se vám cibule, křen. mrkev i sladké zelí, řepa, ředkev s petruželí, obrodí se vám pšenice, ječmen žito i jařice. Proto nás tu nezdržujte, spěšně váček rozvazujte. A již písničku zavírám, poberu se od vás jinam. A vám, paní hospodyně, ať se vám daří na svině, ať máte krávy dojné, a po nich užitky hojné. Která je dobrá matička, dá nám kousek makovníčka, a dá nám taky koláče, ať nám Ježíšek nepláče. Který je poctivý mládenec, dá nám groš český na věnec; jest-li nám dá o groš více, to budem mět na střevíce. Která nám nic nechce dáti, ta se nebude vdávati, neb dostane zlého muže, ten z ní bude dříti kůže. Amen, amen, ať se stane, ať se vám ho nedostane »takového zlého muže — nť víájn nedře v«ší Vi°5e.

Havíř (nese y pytli uhlí): My havíři, havrani umazaní, kdo by k nám šel do díla? Ve dne v noci


Předchozí   Následující