chul Zadudejme sobě trochu, obveselme naše stádo, které náš hlas slyší rádo. is.mocn: Ona, mé dudy jsou polámaný, naskrz všechny popadaný; jsa s nima onehda na hodech, spadl jsem dolů po schodech, Ale však budu notovati.« -r- »Nuž ty, Ondro, vem dudy, budem veselí všudy.« — »Juro, dudaj na dudy, nastaly nám dnes hody, hop, hop,

brzy!« — »Bárto, vezmi svou pí-šťálu, Filo, sáhni po cimbálu, a ty, Janku, housle spravuj, Vaňku, basu svou pozdravuj, kde jsou dudy, Lukáši? A kde bubny, Tomáši?« — »Tomek hrubý (velký), nadul dudy, vesele zadudal a hned Bohu čest a chválu všude rozhlašoval; hrál na fejfarku i na píšťalu, Tomek pískal, Ondra pískal při svém

Obr. 4. Mikuláš Aleš: Dudáěek na koledě. Obr. 5. Mikuláš Aleš: Dudáňkův povzdech o starých časech. Obr. 6. Mikuláš Aleš: Švanda dudák si dodupává.

chaso, di, di, di, buďme veseli tudy.« — »Řehoř s dudama, Bárta s kaj dama, s níma Polda má husličky, pospíchají před jesličky, že tam budou hrát, muziku dělat.« — Bača: »Hřej mi, Janku, hřej na zdůry, postavím ti pevné skůry, hřej a dudej veselo, ašěe půjdem raz okolo.« — Vacula: »Milí braši, neehme toho, hleďme každý místa svého, hřej a dudej veselo, ešče půjdem raz okolo.« — »Vávro, vem dudy pod paždít brzy! Nebuď jen lenivý, což te to mrzí f Lukši, ty zas vem housličky! A běžte hřát před jesličky! Jen at je to

továrku (práci).« — »Na housličkách jujujú a na gajdách (dudách) aududú! Hajaom, hajdom, tydlidom!«

»Přišli jsou do Betléma pastýři, chtěli hráti na dudy. Neměli naštemováno, dohromady sformováno. Každej hrál tu svou notou, k tomu si dupal botou.« (Dudák si podupává do taktu, škádlívali ho na Chodsku, když mu podup překazili přišlápnutím, nemohl prý dále.) — »Já bych rád k Betlému, dary nesl malému, králi nebeskému, dnes narozenému, zazpívat, zadudat, zadudat malému.« — »A oo my