té jest upevněna tím více, že v sousedství nejstarší dcera tak mnoho bolestí zubů trpěla, kdež ostatních šest dětí bylo »pevno na zuby«. Babička dokazovala tehdy, když nejstarší dcerce první zub vypadl, to že to ještě její matka nevěděla a proto zub nesnědla. Ostatním dětem pak všem první zub snědla.

Nemohu se ovšem, jak se u nás říká, kasati postavou nějakého hromotluka, než na začátku byl prý jsem velmi slabý, tak zu mi byla prorokována blízká smrt, než všimli si, že mám dva věnečky a to prý hned tak nezemřu, že budu míti dvě ženy, budu se dvakráte ženiti. Věneček zovou lidé u nás bod vlasů na lbu, odkud vlasy jako by vycházely. U někoho jsou body ty dva vedle sebe a to prý bude se dvakráte ženiti majitel takých věnců. Dva věnečky a já jsem se neoženil.

Ani nevím, jak se stalo, že narostl palec levé nohy kratší druhých prstů. Zpravidla vždy palec u nohy jest delší prstů ostatních. To prý zase bude mne živit žena, říkali mi hned v dětství. Komu naroste kratší palec u nohy, žena takého muže.jest povinna živiti. Nevím, jaký to význam, přihodí-li se to při děvčeti. Ježto dosud jsem svobodný, nemohu tvrditi pravdu tohoto proroctví, ani o věnečku, ani o palci.

Když jsem se takto od hlavy do paty (vlastně do palce) představil, započnu o zdravovědě povšechné. ..Započnu s klíčem, jako pravý průvodce v zámcích a hradech, různých pověr. Zamykám! vředů. Kdy a kdekoliv se objeví vřed, vezmi klíč s duší (s dutinou), polož dírku klíční duše na vyvýšené místo, kde je vřed, by se třeba jefl začínal dělati, třikráte jím zatoč, tak jako bys zamykal zámek a vřed jest zamčen, neuzraje, neproklube se, zkrátka, jest v pasti, a to1 ne jen! tenito, ale i jiné vředy tak snadno na těle se neobjeví. Zatloukání krtic a podobných neduhů. Do vrby vyvrtali u nás (Kostelec nad Vltavou) díru, do které vložili cupaninu, náplasť, neb jiný obal s rány a pak připraveným, přiměřeným kolikem takto naplněnou díiru vrby zatloukali a krtice i zrostliny divné na věky věkův zarostou prý ve vrbě. Soused Fořt, který se vrátil z Chicaga do rodné vsi, poznamenal: »V Chicagu jsou zvláštní nemocnice píro dítky, zachvácené krtičnatostí; jistě, že tam o prostředku tomto nevědí, jinak by rozbourali nemocnici a nasázeli vrby!«

Žloutenka jest nemoc zavilá a neústupná. Různých a různých dráždidel snese, nedá se tak snadno z těla vypuditi a proto »vypru-bovaných« prostředků proti ní je veliké množství. Mnozí radili nositi na krku n!a šňůrce suchý liščí jazyk. Druhý, mnohem divnější prostředek jest: vzíti mrkev (snad i zde platilo známé přísloví: »Čím větší, tím lepší«), která se opatrně nožíkem vyškrabe a do mrkvového otvoru, chorý žlutenkou pustil vodu, načež naplněná mrkev na šňůrce zavěsila se do komína a visela tam, až žloutenka z těla zmizí. Toto prý jest jisto jistotně nejlepší prostředek proti žloutence, a když po ničem by nepřestala, po tomto dojista, kdy? Nebo: hoditi do mísy naplněné vodou zlatý peníz, dívati se naň a modliti se Zdrávas, Královno. Ostatně nemoc tato jest pra-prazvláštní. nesnese pozemčanům nejmilejší kov, zlato a z té příčiny dostačí mnohdy pouhé nošení na krku zlatého penízu k zapuzení žloutenky, nebo dívání se do zlatého kostelního kalicha.

Babička často připomínala, teď že nějak neřádí zimnice jako dříve, kde prý tolik lidí stonalo zimnicí. Obávala se chudák starý tímto dočasným vykouřením se zimnice, že se zapomene všech předpisů proti ní a jednou až opětně se objeví, že budeme úplně bez-