Esči ja še neoženil a už ma žena bije, už som sebe nahotavil tri bukovo kije; jeden na pec, druhi za pec, treci pod po valu, kedz mi budze dačo hvarec, potrepem jej hlavu.

A juhaski taki zbuj, spadne listek tak še buj, spadne listek z javora, hojže chlapci do kola.

Hej hore maliuákom, hej dolu maliňákom, prečo ši me dzivče nazvalo pijakom» Co ci otec nadal, šicko ?????? zabral, co ci mac nadala, kačmárka zabrala.

Hej ovečky v košaru krivo popatrajú a juhaši v karčme s flaškami čerkajú, ovečka biličká zvonkom pobrinkuje, svojeho juhasa do domu zvoluje.

Pije bača, pije, na suchej doline, prepil tristo ovce na čer-veniin vine. Dze totá ovečka, co předek vodzila, v zelenej uboči skala ju zabila. Nebula to skala, len taká briločka, ?? ju zaku-Tala moja frajirečka.

Hej ovce mojo, ovce, mace zlate zvonce a šerdca mošažne a ikerky (vemena) praždné.

Jan Berka, osmdesátiletý výměnkář v Borovech, okresu pře-, štického, má ve svých písemných památkách list, psaný as před 60 lety, na němž jest poznamenáno, jak se zaříkávají nemoci. Výměnkář Berka z Vřeskovic, ze statku »U Votíku<', vypráví, že za jeho mládí měli doma velikou psanou knihu, ve které byla většinou samá zaříkadla nemocí lidí a zvířat, a že z ní ukázky, dále otištěné, opsal, když se měl do Bóro v přiženiti.

»Na nácký koště: Zaríkávám všecky nácký koště skrze Boha živého, na dřevě kříže umučeného, ztraťte se, zmizte se, a neroste, tak jako nerostlo kamení od Krista Pána narození až do Božího skončení. ? tomu mně dopomáhej Bůh Otec, Syn a Duch svatý, Amen!.

Na růže: Byl klobouk na nebi a na zemi, a na tom klobouku byly tři růže, jedna krvavá, druhá bolavá, třetí modří, ať jsou (s)tříle nebo růže odstupte od N..., jako vstoupil Pán Ježíš na trůn boží, Amen!

Na neštovice: Já svatá Panna Barbora 9 dobrejch naštovic N..., taky je má od 9. až do smrti. Amen!

Na nataženou žílu: Pán Bůh jede na koníčku,^vatý Petr na oslíčku. Petře, stůj, zaříkej mu žílu. Pane, neumím! Žíla ? žíle, maso k masu, krev ke krvi. Amen!«