str. 56
J. Gronos:
Slavení fašanku na Velicku.
O fašanku chodí chlapci po bohatších domech, kde mívají slaninu nebo něco jiného k snědku. Postaví se před dvéře, začnou vyskakovat a zpívat tyto písně:
I. Fašanek, fašanek, Velká noc bývává, kdo nemá kožueha, zima mu bývává. Já nemám kožueha, zimu sa natrasu, dajte mně slaniny, nech sa jí napasu.
II. Pod šable, pod šable i pod obušky; my šecko bereme aj plané hrušky. Tuto nám nedali, tuto nám dajú, komára zabili, slaninu majú.
Pak začnou ještě více vyskakovat a zpívají dále: V jednej díri netopýři a v druhej sú chrasti, počúvajte milí páni, jak to bude husti. Teče voda z, vinohrada do dolního konca, staré boty do roboty a nové do tanca. Toto bude na konopě, toto bude na len, toto bude na kapustu, toto bude na chren.
V kterém domě mají slaninu, dají jim slaniny, když ne, podarují je ovocem a pečivem. Praví se: »Jak vysoko chlapci o fašanku vyskakujú, tak vysoké narostu konopě.«
J. Weger:
Pokrmy horské.
Meškaje několik dnív Chutnovce pod Kozákovem u Turnova, pokusil jsem se nasbírati několik paběrků.
Některé pokrmy horské:
Halušky: Strouhané brambory syrové, smíchané s moukou a opékané na plotně.
Houbovník: Sekané vařené houby, pečené s vejci a mlékem v troubě.
Kyselice: Vařené švestky smíchané s vodou na řídko, aby to bylo jako polévka, čehož pak se užívá jako omáčky ? bramborům, jež se přikusují.
Kyselo: Žitný kvas zavařený na způsob škrobu v kmínové vodě.
Strouhanec: Nastrouhané syrové brambory smíchané s mlékem a krupicí a pečené na pekáči v troubě. (Také tomu říkají frucábník čili brambo-rník.)
Vrzanec: Mladé mléko s moukou a vajíčkem, to vše pečeno v troubě jako svítek.
Vykladanec: Upraží se krupice a vymíchá se vodou jako škubánky.
|