zvonice pěkného, roubeného díla tesařského, v níž byly čtyři památné zvony. Malým zvonkem, zavěšeným na zvonici pod přístřeškem, na němž dosud jest viděti kalich, svolávali na robotu. Velké zvony byly zavěšeny otvory vzhůru a rozhoupávaly se šlapáním, při čemž opsaly vždy kruh a znovu přišlápnutím byly udržovány v kruhovém pohybu. Tento způsob zvonění byl dosti nebezpečný. Farář Pitterman toto zvonění zakázal, aby ta památka husitů u potomků jablkynických přestala.

Třetí obrázek ukazuje starou školu v Plážích.

Jako vzpomínku na zašlou slávu zájezdních hospod ukazují obrázky 4. a 5.

Josef Lhota: Kamenári. (Sborník okresu železnobrodského, redaktor Josef Jozífek V., Železný Brod, 1929, číslo 4, str, 92. Ze sborníku výborně řízeného vybírám důležitý článek původní o kamenárích. (Srv. o tomto starodávném názvu Dr. Flajšhans ve vydání Klaretova Slovníku; srv. Č. Lid XXIX., č. 1.) Od hřebenů Černostudničních hor vine se do údolí na obě strany několik úžlabin, jejichž koryta naplněna jsou spoustami nakupených žulových balvanů, mnohde značných výšek dosahujících. V místech, kde nedotkla se jich dosud lidská ruka, podobají se rozbouřenému a náhle zkamenělému jezeru. Tento dojem utvrzuje v nás i podzemní hukot potoka, jenž se tu v hloubce mezerami ve skalách prodírá, a který má při výtoku i v nejparnějším létě ledově studenou vodu. Lid náš jmenuje taková úžlabí skalnicemi. Tvrdý, dobrý a snadno přístupný stavební materiál těchto skalnic lákal zajisté již v dřívějším čase naše horaly ? dobývání, zpracování a upotřebení. Bohatství jeho je pak ještě po četná desítiletí nevyčerpatelným zdrojem obživy pro lidi, které jmenujeme u nás kamenári (kameníky). Prostředí, v němž žijí, udělalo z nich muže samorostlé, na pohled jako ta skála tvrdé, zevnějšku svého sice málo dbalé, ale nejvýš dobromyslné. A což teprve svérázná kamenárska mluva! Nejen, že nedůvěra ke všem, kteří nezacházejí s kamenem, činí je velmi skoupě sdílnými, ale hlasitá řeč jejich vyznačuje se i zvláštními výrazy, o jejichž obsahu musíte hodn'e přemýšlet, nepoužíváte-li u rozprávěcího takové důvěry, abyste se mohli zeptati, co ten který výraz značí. Jako vzorek buď zde uveden slovníček výrazů našimi kamenári nejčastěji užívaných, jež liší se od obecné mluvy zdejší: Bakule, nezpracovaný stavební kámen do základů; belák, dlouhý, do čtyřbokého hranolu opracovaný kámen; černopleška, pták černohlávek; dřívko, cizokrajné, červené dřevo na značení čar na kameně; futro, kamenná veřej; hajskej kohout a slepice, tetřívek a te-třevice; hajská koza, srna; hrazka, topor; hrejka, kmen, sloužící za páku; kopák, z hrubá obdělaný stavební kámen o roz-