str. 56
Zvláštní zábavu zaznamenal na svých pilných potulkách po krajích českých prof. Karel Rozum. Popsal i nakreslil, jak na smrtnou neděli zavěšují na stromy kolednika a kolednici. Zábava souvisí pak i s obřady žertovnými na květnou neděli.
V Ohnišově a v okolí koledují na smrtnou neděli děvčata a v pondělí po květné neděli zase hoši. Prvé říkají ženská a druhé mužská
koleda. V sobotu večer před smrtelnou nedělí vystrojí hoši babu, kolednici, a pověsí ji na nejvyšší strom ve vsi. V jedné ruce drží líto a v druhé uzlíček. Kolednicím říkají o ženské koledě pak hoši výsměšně: Vy nemáte koledu, máte ji pověšenou. Úprava kolednice je tato : Došek slámy se nastrčí náhražku (tyč) asi l1^ wdlouhou, hořejší část (hlava a krk) se potáhne plátnem černidlem se vyznačí obličej a hlava přikryje se šátkem uvázaným na babku. Napříč do došku pod krkem zastrčí hoši druhou hrázku vodorovně a led babě natáhnou jupku s roztaženými rukávy; na jedné straně připevní k ruce líto a k druhé uzlíček roštím vycpaný neb obtěžkaný kamenem. Pod jupku navlečou sukni na došek a kolednice je hotova. Hrázka se uváže pod kolednici ke stromu. Na odplatu za kolednici vystrojí zase děvčata hochům kolednika večer před mužskou koledou, tedy o květné neděli, a pověsí ho též na vysoký strom. Úprava jeho je podobna dřívější. Koledník dostane kabát a kalhoty, na hlavu klobouk; do pravé ruky mu dají binovačku, do levé uzlíček. Při obchůzce koledníků se vysmívají ženské hochům: Koledník se vám oběsil, tak nemáte koledu! Dlužno dodati, že kolednici strhávají děvčata se stromu, kolednika zase hoši.
Na smrtnou neděli chodí dopoledne děvčata s litem koledovat (lí-lovat), držíce v ruce vršek jedle opentlený a čtyřmi obrázky okrášlený. (V Bělovsi chodí o Květnou neděli; na Broumovsku o Zelený čtvrtek.) Kolednice obcházejí ponejvíce své kmotry a vstoupivše do světnice odří-
