nebo červená zástěra. Hlava se ozdobí věncem a mnohými pentlemi. — Jinde nastrojují došek do starých ženských hábů.

Mařenu nesou děvčata celou dědinou, počnouce od horního konce. Za dědinou někde u vody nebo nějakého žlebu Mařenu odstrojí a došek tam vhodí. — Kde jest Mařena ve staré hadry nastrojena, tam- běží chlapci za děvčaty a perou po ní kamením. Taková Mařena hodí se pak celá do vody, nebo na ní chlapci hadry roztrhají, a to chlapci z celé dědiny, sice by z toho domu, ze kterého by se chlapec obřadu toho nezúčastnil, do roka někdo umřel, jak již bylo uvedeno.

Na západní Moravě děvčata chodí se Smrtolkou (Smrtholkou). Jest to smrček ověšený skařupami (výfuky) z vajec nebo šneky a věnci ze sečky a z hadérek, jimž »klevety« říkají. Na vršku stojí panenka z hadér. Na Ivančicku zapichují ten stromek potom před včelínem, aby včely ne-pomřely. Na Hodonsku takovému smrčku říkají prostě »stromek« nebo májek. V Jablůnce na Vsacku říkají mu »Mařena« a zdobí jej malovanými vejci a papírovými pentlemi (»značkami«). V Kunovicích u Hradiště chodí děvčata s májkem »po královničce«.

V Daskabáte (na Tršicku) na smrtelnou neděli dopoledne děvčata chodí s »jedlíčkó«, odpoledne se »Smrťó«. V některých dědinách na Hané jest »Smrf« dutá dýně s vykrojenýma očima, v níž hoří svíce. Před večerem nesou ji na plachtě za dědinu a házejí do vody. Někde děvčata chodí s Mařenou, chlapci s Mařákem neboli Smrťákem. Vynášejíce Mařenu a vracejíce se s Litem neb obcházejíce dědinu s Májkem, říkají nebo zpívají starobylé písně obřadní, jako:

Nesu, nesu smrtku k zelenymu čtvrtku, až tu smrtku odnesu, nové léto přinesu.

Smrt nesem, zaaesem, novy léto přinesena. Klíčnice s nebe, prosíme tebe. Svatý Jiři, svatý Ján po věnečku nese nám, nám, nám, lem Vlachov-ským pannám. (Od Ň. Města.)

Smrt nesem, zanesena, novy léto přinesem. Buďte, paní, veselá, šak vám léto neseme, my družbanci, kvetovanci s červenýma věnci. Jakej je to mazanec atd. (Z N. Města.)

Smrtičko, Lidicko, kdes tak dlúho bývala? U studánky u voděnky nohy ruce mývala. O svatá Margéto, dej nám dobré léto na jařičky, na pšeničky, na to drobné žito. Až budeme žíti, budeme se smíti, uděláme plaskanec bez koření, bez vajec. Smrtná neděla, kdes ty klíče poděla? Dala sem ich, dala svatému Jurí, aby hoře stával, pole odmykával, aby tráva růstla, všelijaká zelina, modrá bílá leluja. (Z Blatničky.)

V Jimramově po zpěvu říkají: Zkázala jich Smrtholka pozdravovat, aby jí podarovali něco vázanýho; ešli ne, že jich přijde do rána udávit.

Smrtolinko smrtelná, kdes tak dlouho byla? U studánky u malé ruce nohy myla. A ty milý Vašku, dej nám vína flašku, abychme se napili, Pána Boha chválili. Svatý Petře, puč nám klíč, nepučíš-li, pudem pryč. Kam, kam? Do ty zlaty komory. Co tam budem dělati? Stříbro zlato lámati. Kam ho budem dávati? Šafářovy cérce, ona vije věnce. Věnce máme pod prahem, posypané tvarohem. My ten tvaroh sníme,