Na Zďársku chodí děti na Zelený čtvrtek s vrbovým proutkem dům od domu říkajíce: Dej Pánbůh dobrytro na Zelenej štvrtek, abyste měli tak dlouhej len jako tento proutek. Proutek se červená, leníček se zelená: šak vám ho Pánbůh požehná. Na Zábřežsku v týž den chodí děvčátka »po zeleným štvrtkn«. Nesou v ruce šátek svázaný na čtyři cípky a vstoupíce do stavení řeknou toliko: »My dem po zeleným štvrtku*. M? V Bochoři na Hané překvapil Florian Zapletal hochy s řehtačkami. Váhali, otáleli, upejpali se — zatím — jeden — dva — tři — hotovo ! .Máme tři pěkné obrázky původní, které zachovají budoucně jasnou před-

Obr. 18. Honění Jidáše v Bochoři na Hané. Fotografoval Florian Zapletal.

stavu, jak se končily tyto velikonoční obchůzky. Viz vyobrazení na str. 90 a str. 91—2.

Abychom nesetřeli nic s roztomilého líčení Zapletalova čistou hanáč-tinou, nechť sám vypravuje o této zábavě:

Klepáčí v Bochoři. Bávalo a je to posavad' veliké svátek pro ma-1'oehy: ale jenem chlapci možó klepat poledně a klekání — děvčata si všecko odhrkajó hrkačkama doma. Hdo nemá od loňska skovanó klepaóku nehde za komínem, už zavčasu dlóho před svátkama vraždžé doma tak dlóho, až mu ju kópijó v městě alebo dajó udělat doma u stolářa. A potom ju zkúší, lesi má břank; od rána do večera se s ňó palicuje po dědině, po zahradě a kole humen. Dyž přinde večir, bez klepačky se nenavečerá a v noci by bez ni ani nespal; mosé byť v baráku pod duchno. Ráno sotva prohlídne, hned' prubuje, lesi ešče klepe jak včera, až přinde zelené štvrtek.