Ráno při mši se zavážó zvony na věži. Chlapci už dávno před svátkama si vykládali o klepáno ; tož včil už je to tady. Sotva se dočkajó poledňa. Od rána se trósijó pomaly do hulice k Dorazilovýmu. Za neboščéka stařečka Dobroslávka bávalo pod oknama, co hledijó do hulice, převrácený kravský koráto. Ztamociď se chodívalo. A pořád' zme nahlídali do oken, až stařeček — ze šfiupákem v ruce — řeknó: chlapci, už ... Stařeček pominuli, ale chlapci se tam scházijó posaváď. Jak udere na věži půl-dvanásté, pěkné všecí do řady. Nestarší všecko komendiruje. »Do řady! Budete ticho ! Hdo to klepe! Děléte pořádek! Mojzáúu, poď se mnó!

Obr. 19. »Zvonění« klekání v Bochoři na Hané. Fotografoval Florian Zapletal.

S kém ideš? Nemáš klepačku? Tož běž dom. Maminka pečó rukavicu,. dostaneš palec! Spořádat se a pěkně if!« Napřed dvá velicí. Ti vedó, aby se nešlo ani honem ani pomaly. Za němá ostatní podle véšky. Po stranách dávajó štyří věcí pozor, aby všecí sténo klepali, a pěkně docházeli. Nestarší: »Jedna, dvě, tři« a klepáčí se hnó. Obendó třikrát' kole kostela — jak docházijó po třetí ke křéžu před kostelem, každé hr k němu, aby se dostal na stupínek. Na holé zemi nechce žádné klečet. Aspoň jedném kolenem na kamenu. Pomodlijó se »Anděl Páně« (viz obrázek 35 je jich kolem kříže) — jejich modlitbu istě nenesó andělí v baňkách do nebe — a zas všecí do řady, jak byli. »Jedna, dvě, tři!« a idó dál k zabráno. Jak idó po straně, klepó otevřítéch kulné, oken, lebo hde sto-ijó ve dveřách. Ai do německé hulice včil chodívávajó odzvonit železná-