slavné Srbsko má manželskou plodnost, vyjádříme-li ji poměrem narozených manželských dětí к provdaným ženám 15—49letým 221, katolická Italie 232, protestantské Norvéžsko třeba 247 a smíšené, ale rovněž většinou protestantské Hollandsko 272 (v letech 1896 až 1905 na 1OOO provdaných žen ve stáří od 15 do 49 let). Kdo srovná tyto 4 číslice a pak si přečte u Wolfa stránku 90,, kde se dovídá, že u pravoslavných jest „geschlechtliche als fast instinktive Betätigung ohne rechtes Bewußtsein der Verantwortlichkeit, im fialbdämmer, in Befolgung eines göttlichen, in seinem Werte nicht angezweifelten, keineswegs irgendwie zum Gegenstand der Kritik gemachten Gebots", u katolíků „geschlechtliche Betätigung mit Fortpflanzungsabsicht, bewußt, im Sinne des göttlichen Gebots, dem Menschen die Befugnis absprechend, Gott ,in den Arm zu fallen', und in der Zuversicht, daß es den Kindern am .göttlichen Segen' nicht fehlen wird", u protestantů „geschlechtliche Betätigung mit strengerer Bedachtnahme auf ihre Folgen für Eltern und Kinder, im Bewußtsein auch der Verantwortlichkeit für letztere, welche Verantworlichkeit das Sittengebot den Eltern auferlegt, so daß dieses -(Síttengeboť mit dem Bibelwort in Konkurrenz tritt und ihm als die strengere Pflicht vielleicht sogar den Rang abläuft, zumal die göttliche Weltordnung, der tÜglichen Erfahrung zufolge, die vom Katholiken angenommenen Garantien nicht in sich izu tragen scheint" a konečně u nevěrců „geschlechtliche Betätigung unter völliger Außerachtlassung (im Falle des fanatischen Atheismus unter Verhöhnung) des Gotteswortes, ein Handeln also auf Grund rationalistischer, rechnerischer Erwägung", nemůže se ubrániti úsměvu a neuičinití nějakou ironickou nebo sarkastickou poznámku. Takové fantasie jsou možný, prosím, v knize čistě vedecké, v knize jednoho z nejznámějších národohospodářských učenců německých jen proto, že se spokojí povšechnými statistickými daty a o další jejích rozbor se pranic nestará.

Proti takové hře s číslicemi a proti tomuto znehodnocování statistiky mají tyto studie býti zároveň protestem.

V nejnovějším vývoji moderních národů kulturních můžeme pozorovali dva neobyčejně nápadné zjevy, které obracejí к sobě všeobecnou pozornost a dávají podnět к nejrozmanitějším úvahám. Život lidský se prodlužuje, úmrtnost rychle klesá a obavy, že se stoupající kulturou pokračuje také degenerace současného lidstva, ukazují se docela lichými. Ale téměř ve stejné době začíná také zmenšovali se číslice natalítní. Obrat ze začátku jeví se jen v malých rozměrech, ale postupně pokles plodnosti stále se zvětšuje a nyní žijeme právě v letech, kdy tento zpětný vývoj děje se tempem neobyčejně rychlým a není maděje, že by v brzké době tato nová vývojová tendence se oslabila, neřku-H zastavila. Dnes' ozývají se již stále četněji varovné a výstražné hlasy, které poukazují na národní úpadek jakožto nutný důsledek stálého umenšování plodnosti, i tam, kde dosud bylo přirozené rozmnožování obyvatelstva neobyčejně příznivé, v Anglii a v Německu-