(při sbírání jahod jako příručka) až do nej větších dvouucháčů (kal-fasů). Vyrábělo se však i zboží ozdobné na výbavy nevěst, na dary, džbány pro cechy a j. Oblíbeny byly ozdobné pekáče (jinde „bábovky"), nejčastěji tvaru srdce nebo ryby, též s ornamenty rostlinnými. V domácnostech nebo u cechů zakládali si na okrasných džbánech, mnohdy značné velikosti. Městské museum českotřebovské honosí se několika džbány toho druhu, obyčejně černě polévanými. Také vásy ozdobné dělali, kropenky, sírníčky. Na rozmanité ozdůbky (palmety, květy, ovoce, figury a pod.) měli hrnčíři kadluby, dle nichž ozdůbky otlačovali a pak na nádobu nanášeli. Avšak dovedný hrnčíř hotovil

Vázy, báň na lomenici, dole psací náčiní, v pravo kořenka, soudek, sirníček, žlábek do klece.

si ozdoby, zvláště rostlinné, sám od ruky a „vypentlil" jimi zboží nad pomyšlení vkusně a rychle; podobně asi jako robí pekaři nebo kuchařka ozdobné pečivo z těsta, cukrář z cukru, tak hrnčíř vykrajoval různé fantasie z hlíny. К takovým umělcům patřil zvláště zmíněný Bon. Kleslo, jenž mimo jiné zůstavil po sobě velikou a bohatě ozdobenou báň ve způsobe starořecké urny s plameny nahoře šlehajícími. Báň krášlila lomenici jeho chalupy.

Jako truhláři, zámečníci a jíní ve svých prázdných chvílích rádi se zabývali pracemi pro „radost", nikoli pro výdělek, tak asi též nejeden, hrnčíř věnoval svou prázden pracím, které ho těšily a jimiž svou vynalézavost ukájel, ač měly věci zhotovené i praktickou účelnost. К takovým zvláštnostem může se příčísti na př. psací náčiní, kořenka (skříňka s příhradamí a zásuvkami), velice ozdobná schránka na siťky, kropicí konev zahradní, kuřák pro včelaře, děrkovaná nádoba na drobné rybky (nejvíce mřenky, jež bylo možno к štědrému večeru