str. 13
fresce ze znojemské rotundy, představující Přemysla oráče, přijímajícího u pluhu posly Libušiny. Freska pochází z poč. XIII. století64). Hák má dvě kleče a lemeš se železnou radlicí, a zapražen je do páru volů. Je to tedy typický slovanský uncus historických pramenů XI.—XIII. století. Další starý obraz mohu zde uvésti z kalendaria sbírky nazvané Carmina Salisburgensia rukopisu mnichovského a jeho vídeňské varianty z počátku IX. století65). Předvádí allegorii měsíce června (obr. 5) a na něm také vidíme radlo rukojetí držené a dvěma voly tažené; kresba je však hrubší a zběžnější nežli v kapli znojemské. Jakkoliv v IX. а X. stol. okolí Salcburku bylo plno osadníků slovanských, nelze přece toto radlo prohlásiti za určitě slovanské z důvodů na snadě jsoucích. Ale také bych ho nevylučoval.
Tyto nálezy a obrazy celých radel doplňují ještě jednotlivé radlice (lemeše), jež jsouce ze železa, častěji se zachovaly a leží po musejích celkem nepovšimnuty. Železná radlice objevuje se, pokud vím, v nálezech střední Evropy v době latěnské66) a následující římské67) a to v podobě silné, špičaté lopaty tvaru užšího, širšího trojhranu nebo listu, jenž zadním koncem vytvořeným dvěma po stranách ohrnutými okraji (obr. 6) nastrčen byl na přiseknutý konec naralníku a připevněn. To je obvyklá podoba železných radlic Iatenských a římských (v o m e r na dentale připevněný), vedle níž se objevuje tu a tam tvar odchylný jaký předvádí na př. obr. 6, 4. Pravidlem je tato radlice souměrně vykrojená, ať je plochá nebo žlabovitá, oblá. Nesouměrné radlice jsou
64) O této fresce srv. mé poznámky v Z. S. I. 429, kde uvedena starší literatura a zobrazeno fascimile celé scény v barvách, podle reprodukce Lehnerovy. Tehdy se obecně kladl původ do XII. stol. Zatim však vyšla v Památkách XXVII, nová studie A. Matějčka „Nástěnné malby znojemské rotundy sv. Kateřiny", v niž jsou fresky datovány počátkem stol. XIII. (str. 208). Reprodukce mnou zde užitá je vzata z fotografie Matěj čko vy.
65) Srv. G. Schwarzenski. Die Salzburger Malerei. Tab. VII. (str. 13 sl.). Za tento údaj děkuji p. dru. Matějčkovi.
66) Do konce doby latěnské náležejí nálezy z hrobů u Idria di Bača, o nichž srv. více dále při pluhu. Podobné se našly i u sv. Magdaleny v Krajině.
Za to je pochybno, zdali dvě radlice v odchylné podobě svinutého listu (obr. 6,1-2), které byly nalezeny na Gleichbergu u Römhildu (Jacob Vorg. Alt. Prov. Sachsen Heft VII.—VIII., fig. 15, 16, B eh len Pflug 79) náležejí době latěnské, neboť se při nich našly sekery rázu více pozdního. Jiná radlice podobna gleichberské je v museu St. Germainském (Müller Charrue fig. 127, Beh len Pflug 160). Špička nějaké massivní radlice (?) našla se i na hradišti stradonické doby u Okluk (Lipka-Snětina Staré hradisko 25, tab. XX. 4).
67) Obvyklý tvar římských vomerů viz na obr. 6 a 11 násl. Nálezů je dosti značná řada. Uvádím dvě radlice z Gurlny a jednu velmi neobyčejného tvaru z Kis-Köszegu v župě haraňské (obé v dvorním museu ve Vídni), dále nález v římské ville v Majdanu u Varcaru-Vakufu v Bosně (Mitth. Wiss. Bosn. III. 254), v římské pevnůstce u Osterburkenu (Westd. Zs. XVI. 325, Praeh. BI. IX. 90), ve Volkershofenu u Schleidenu nedaleko Cách (Jahrbücher d. Ver. f. Alt. im Rheinlande XVI. 1851, tab. III.) na Mar-bergu při Mosele (tamže Cl. fig. 231, v Körneru (Götze Zs. f. Ethn. XXXII. 204) atd. Srv. Behlen 89 sl.
Radlice podobná nalezená v jedné jeskyni u Balčiku (Škorpil Абоба 312) je stáří zhola nejistého. Pri tisku této stati dostalo se mi obrazů celé řady nových římských radlic. Mohu je předvésti teprve v III odstavci při výkladu o římském pluhu (obr. 11 sl.). Na základě jich soudil bych, že starší tvar je úzký, sloužící jen k rozrývaní pudy, mladší lopatovitý, schopnější к podřezávání plástů.
|
|
